Hlavní obsah

Čeští odborníci pomáhají zambijským farmářům s hospodařením

Právo, Miroslav Homola

Zambie, která patří k nejbezpečnějším státům afrického kontinentu, nabízí k okamžitému využití až 30 miliónů hektarů půdy (pro srovnání v ČR je 4,2 miliónu hektarů zemědělské půdy). Nájmy za pakatel jsou obvykle na 99 let. Zatímco velcí světoví investoři, především z Číny, si to uvědomují a v zemi intenzivně investují v rozvoji komunikací, horší situace je s pracovními návyky místních zemědělců. Situaci již několik let pomáhají změnit odborníci Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).

Foto: archív Ondřeje Poláka

Kravín v Zambii. Ilustrační foto

Článek

„Jsme již několik let činní – a doufám, že úspěšně – v zahraniční rozvojové spolupráci pro africké státy, zejména pro Zambii. Současný projekt pomoci tvoříme s Českou rozvojovou agenturou. Nastartován byl před čtyřmi lety a skončí v příštím roce,“ řekl Právu Ondřej Polák z Agronomické fakulty MENDELU.

„Naším úkolem je zajištění udržitelné a stabilní produkce krmiva pro dojný skot drobných zemědělců v místních podmínkách Zambie. Hlavním cílem je naučit zdejší obyvatelstvo zajistit si dostatečnou produkci pro vlastní potřeby, což mimo jiné má příznivý vliv i na zastavení případné migrace obyvatel, kteří by se jinak nedokázali ve vlastní zemi uživit,“ dodal.

Do Zambie létá minimálně jednou až dvakrát ročně. Česká pomoc je oproti pomoci například amerických či holandských rozvojových agentur mnohonásobně finančně nižší, přesto se za výsledky vůbec nemusí stydět.

„Nejde jen o to, abychom zajistili domorodcům vyšlechtěná plemena krav, ale hlavně je naučili tento dobytek uživit. V našem případě je to výuka pastevního hospodaření. Jedná se o holistický management pastvy, kdy se díly pastevní rozlohy rozdělené na čtvrtiny postupně obměňují. Občas se stává, že i když se zemědělcům mimo kvalitního stáda dostanou i zásoby osiva obilovin, je to snědeno a krávy nakonec živoří nebo umírají hladem,“ vysvětlil vědec.

Pomoc potřebují hlavně malí farmáři

Zambijci jednoduše neumějí vypěstovat krmivo. Za léta, kdy Polák v Africe působí, se osvědčila spolupráce především s místními ženami. „Tamním komunitám sice nevládne matriarchát, ale alespoň podle našich zkušeností jsou ženy přístupnější k novým poznatkům a lépe je převádí do praxe,“ doplnil.

Foto: archív Ondřeje Poláka

Zambie má půdy dostatek. Domorodci však zapomněli, jak se na ní hospodaří.

Desítka brněnských agrospecialistů v Zambii vyškolila za poslední dobu přes 300 místních farmářů.

„Zaměřujeme se především na menší farmáře s počtem do dvaceti krav. Školení je praktické a odehrává se na demonstračních plochách, kde ukazujeme rozdíly mezi jejich způsobem hospodaření a tím, který je chceme naučit. Důležité je, aby viděli, a hlavně pochopili rozdíl. Bez tohoto srovnání jednoduše neuvěří. Teorie je nezajímá. Existují tam i velcí producenti, ti jsou však již buď přímo cizinci, nebo jsou to místní společnosti, které cizinci vedou, a tyto farmy fungují jako nově se rozvíjející pozůstatky po někdejším koloniálním hospodaření. A ti samozřejmě žádnou pomoc nepotřebují,“ poznamenal.

Významnou pomocí v práci vědců je brněnský neziskový projekt Njovu o.p.s., který již v Zambii působí 10 let a stará se mimo jiné o podporu rozvoje tamního školství.

Africký boj se suchem čeká i Česko

Poznatky ze Zambie však mohou odborníci využít i v našich podmínkách. Podle Poláka si odtamtud mohou vzít příklady, jak bude vypadat pravděpodobně půdní struktura za pár let i v ČR.

„Je totiž té zambijské velmi podobná a Zambii už delší dobu trápí sucho. Netýká se to však již zmiňovaných bohatých velkofarem, kde je dost peněz na to, aby mohli budovat vrty na spodní vodu, a tak se jim daří sklízet i dvakrát do roka, zatímco malí farmáři mají při zastaralém způsobu hospodaření problémy s přežitím,“ řekl odborník, který se specializuje na chemii, technologii potravin a živočišnou výrobu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám