Článek
Ptačí leukóza je jedním z virových onemocnění domácích slepic a krůt. Virus lze snadno prokázat, ale spolehlivá léčba neexistuje a postižené chovy se likvidují, což způsobuje velké hospodářské ztráty.
V posledních letech jsou drůbeží chovy v Číně a jihovýchodní Asii zasaženy novým typem leukózy, tzv. leukózou J. Příslušný virus ALV-J se nedaří dostat pod kontrolu i kvůli velkému podílu malochovů a prodeji živé drůbeže na tržištích.
Další problém v centrální Číně. Na farmě objevili ptačí chřipku
„Zejména v asijských chovech by rozšíření odolných linií drůbeže mohlo pomoci k vymýcení viru ALV-J. Tento koncept samozřejmě může platit i pro jiná virová onemocnění drůbeže jako Markova choroba, či dokonce ptačí chřipka,“ uvedl vedoucí týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR Jiří Hejnar.
Napadá jen slepice a krůty
Virus ALV-J infikuje pouze slepice a krůty, ostatní hrabaví ptáci jsou vůči němu odolní. Čeští vědci dlouhodobě studovali příčiny a zaměřili se na bílkovinné molekuly, přes které virus vstupuje do buněk. Srovnáním molekul z citlivých a odolných druhů se zjistilo, že pro citlivost k viru je zásadní jediná aminokyselina.
U druhů odolných k viru ALV-J (bažanti, koroptve, křepelky) tato aminokyselina buď chybí, nebo je nahrazena jinou. Takové varianty ale badatelé u domácí drůbeže nenalezli. Řešení nabízely moderní biotechnologie – kdyby vědci dokázali genetickou informaci slepic cíleně pozměnit, například molekulárními nástroji CRISPR/Cas9, mohli by navodit jejich odolnost k leukóze.
Takový úkol by byl podle Akademie věd rutinní, pokud by šlo o laboratorní myš. U ptáků je ale situace komplikovanější kvůli jejich rozmnožovací strategii. Jedinou cestou bylo vypěstovat z kuřecích embryí tzv. primordiální pohlavní buňky, in vitro (ve zkumavce) je geneticky modifikovat a posléze vrátit do embrya, kde pak dozrají funkční pohlavní buňky, které dají vznik potomstvu s kýženou genetickou modifikací.
Nástroj na opravení DNA může zabránit naprosté většině genetických chorob, tvrdí vědci
Veškerá testování podle tuzemských odborníků ukázala, že geneticky upravení jedinci jsou zcela odolní vůči viru, zatímco jejich sourozenci s původní variantou vstupní bílkoviny viru podléhají téměř ve všech případech.
Jméno na počest Cimrmanovy hřadové vlašky
Tato linie slepic byla pojmenována Zora na počest pokusné slepice Járy Cimrmana. Jak odborníci na život a dílo českého velikána dobře vědí, Zora byla běžná hřadová vlaška a žila s Cimrmanem pod jednou střechou jako jeho družka.
Studii, která potvrzuje, že cílená úprava vstupních bílkovin může vést k navození protivirové odolnosti domácích zvířat, a to včetně komerčních linií drůbeže, otiskl na konci ledna americký odborný časopis PNAS.
