Hlavní obsah

Zámek v Račicích byl sídlem štábu armády v roce 1938, majitel hrozil německými bombardéry

• Aktualizováno
Novinky, Vratislav Konečný

Téměř neznámý je zámek v Račicích na Vyškovsku. Přitom měl hrát mimořádnou úlohu v našich moderních dějinách. Do objektu se v noci z 23. na 24 září 1938, po vyhlášení mobilizace, přesunulo 3. oddělení (operační) hlavního štábu čs. armády s generálem Ludvíkem Krejčím.

Foto: OÚ Račice-Pístovice

Zámek v Račicích byl v září 1938 na několik dnů velitelstvím čs. armády v čele s generálem L. Krejčím

Článek

Odtud mělo velitelství s krycím názvem Palacký řídit válečné operace proti Německu.

Není jasné, na základě čeho byl zámek vybrán, majitelé von Scholerové byli Němci, po válce padla z jejich strany informace, že u Vídně byla připravena bombardovací letka, která by srovnala zámek i s obcí se zemí. 

Vydělal na ovcích

Zprvu stával nad Račicemi-Pístovicemi hrad, jméno dostala ves asi podle potoka Rakovce, který oplýval korýši. Ve 14. století se ho zmocnil jeden z nejobávanějších moravských lapků Friduš z Linavy. Toho ztrestal Jan Lucemburský, poté se tu střídali páni z Lipé, Haugvicové, Kravařští, Hanuš Petřvaldský pevnost zútulnil. Vznikla budova se čtyřmi věžemi.

Tkalcovský mistr povýšený do baronského stavu, baron Mundy, tu zavedl vzorový chov ovcí a hodně si na nich vydělal. Současné podoba zámku je jeho dílem. Po roce 1945 byl zámek znárodněn, sídlilo tu rekreační středisko OP Prostějov, poté MV, naposledy internátní škola.

Několik let byl opuštěn, nabízen na prodej, od 2017 má nového vlastníka, který zde připravuje vybudování wellness hotelu.V současné době zde provozuje ubytování vhodné pro turisty a cykloturisty. 

Okolí je turisticky velmi zajímavé. Leží na okraji Moravského krasu: jeskyně Výpustek, kostel Křtiny, Macocha... 

Ale zpět do roku 1938.

Armádní velitelství

V září 1938 přesunuli na zámek hlavní štáb československé armády včetně velícího generála Ludvíka Krejčího, měl odtud řídit válečné operace. Krejčího jako vrchního velitele jmenoval 23. září prezident Edvard Beneš. Bývalý legionář byl jedním z meziválečných budovatelů moderního čs. vojska.

Pro velitelství mimo Prahu bylo vybráno Vyškovsko. Také kvůli tomu, že v Olomouci byla stejně jako v Brně silná posádka. Krejčí dojel na Moravu s doprovodem 26. září. Ve Vyškově bylo dislokováno více složek, Račice sloužily nejužšímu velení. V Pístovicích sídlilo organizační velení, zpravodajci ve Vyškově, letectvo v Nemojanech. Zásobováni se rozložilo v Lulči. 

Ukryti v lesích

Račice ležely stranou, v lese, a ačkoli se tu soustředilo množství uniforem, Němci si mysleli, že je štáb dislokován v Kroměříži. Ale to byla jen chvilková záležitost, po Mnichovu vše padlo.

Obsazena byla celá obec, nejen zámek, hlavně tu byli spojaři. V Račicích se objevili i armádní velitelé Lev Prchala i a Vojtěch Luža, z Jihlavy přijel velitel II. sboru Sergej Ingr. Projednávala se obrana jižních Čech, kde se čekal vpád z Rakouska. 29. odjelo velení, ke kterému se připojil i armádní generál Sergej Vojcechovský, do Prahy v očekávání mnichovské schůzky čtyř mocností. Na Hradě je přijal E. Beneš. Po kapitulaci se už Krejčí do Račic nevrátil. Velení se z Račic odstěhovalo 30. září, na zámku bylo velitelství II. armády z Olomouce. Šestého října vyhlásila vláda demobilizaci…

Pokud je von Scholerova výpověď pravdivá, velení moc v bezpečí nebylo, otázkou je, proč sídlilo zrovna na zámku, jehož majitel byl Němec a měl syna v branné moci. 

Reklama

Výběr článků

Načítám