Unikátní rozhlednu na Mařském vrchu tvoří věž svatováclavské kaple

Vybudovat rozhlednu spolu s kaplí byl nápad Františka Teplého, faráře z Malenic, regionálního nadšence a archiváře, tou dobou již emeritního, tedy ve výslužbě. Na kopci o nadmořské výšce 907 díky projektu Ludvíka Krejsy následující rok vyrostla kaple, jejíž věž byla určena turistům jako vyhlídkový bod na tehdy nezalesněném kopci. Vysvěcení kaple sv. Václava spolu se slavnostním otevřením a zpřístupněním proběhlo 24. května 1936. 

Přírodní památka Mařský vrch - starší názvy uvádějí Brdoční vrch i Liščí vrch, je charakteristická pozvolně se na severní straně svažujícím kamenným mořem - odborníky definovaném coby balvanové moře syenitového porfyru pocházející z pleistocénu, vzniklé mrazovým rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině. Běžnému milovníkovi přírody postačí pohled na kamennou suť pod kaplí, netřeba mu přitom řešit, že ty šutry se tam povalují někdy od počátku čtvrtohor. Statut přírodní památky byl pro toto místo vyhlášen roku 1989. 

V době éry své hojné návštěvnosti pro občerstvení návštěvníků byla poblíž vystavěna restaurace, po té však již dnes není ani památky, na jejím místě se rozprostírá oplocený areál televizního vysílače. Zato křížová cesta byla roku 2004 spolu s kaplí restaurována, nedošlo však vzhledem k finanční náročnosti k roku 2009 plánované výstavbě nové rozhledny, která by oproti stávající (tyčí se k nebesům skromných deset metrů), ji převyšovala o 22 metrů a dala tak možnost rozhledu do více stran.

V současnosti je výhled právě jen severním směrem, kde čtyři desítky metrů široké kamenné moře znemožnilo růst stromů, tedy k pahorkům pohoří Brdy a vrchům pošumavským, či podšumavským.

Starší přírodní památka Skalka, chráněná již roku 1940, se nachází nedaleko obce Svatá Máří, zhruba 300 metrů, nalevo od silnice směrem na Šumavské Hoštice. Dříve zde byl i malý lom, důvodem ochrany je přítomnost turmalínových sluncí - ta najdeme i v Myšenci.

Opět laika nikterak asi neosloví, že jejich vznik se datuje do prekambria, a že skála je součástí moldanubika - zde se i dá vydedukovat, že se jedná o územní prostor mezi řekami Dunaj a Vltava. Podobných geologických termínů, jako hercynidy, amfobolity, svrchnoproterozoické jednotky, granitoidní tělesa a jíné lze dohledat povícero, avšak popravdě, koho z nás, běžných turistů a obdivovatelů přírody, tohle nějak osloví?

VIDEO: Mařský vrch a Skalka

Z výchozích tras k vrchu se nabízí v blízkém okolí tyto - po červené z Vimperka, nebo po modré z Bohumilic, tato pak dává možnost pokračovat dále do Lštění, kde najdeme kostel sv. Vojtěcha a kapli sv. Vojtěcha, známou i jako Dobrá Voda, a to díky umístění nad pramenem, v kterém údajně svoji žízeň hasil sám svatý Vojtěch. 

Rozhledna je samozřejmě neskonale menším a starším bratrem nedalekého vysílače, u kterého je možno odpočinout v turistickém přístřešku, leč zdolat jeho výšku je bohužel zapovězeno, oproti mnohým vysílačům, užívaným současně jako rozhledny. Za všechny stačí jmenovat například Jarník nebo Velký Kamýk na Písecku - ty ovšem neslouží televiznímu vysílání, pouze mobilním operátorům, tudíž jejich přístupnost nemá podobná omezení, jako vysílače televizní.