Hlavní obsah

Toužíte být současně v deštném pralese, Asii i Africe? Navštivte Zoo Ohrada

Novinky, Petr Hejna
Aktualizováno

Kdo pamatuje zoologickou zahradu na Hluboké před lety, asi nebude věřit svým očím - dnes jsou zde chovány velké šelmy jako medvědi, vlci, rysové a tygři, stejně jako zřízeny otevřené expozice zaměřené např. na biotop deštného pralesa, nebo český les. Zastoupena je i africká a australská divočina.

Foto: Petr Hejna ml.
Článek

Historie Zoo Ohrada sahá do roku 1939, kdy byla prvně otevřena díky záměru Adolfa Schwarzenberga a jeho ženy, běh času však z ní po době stagnace udělal, zejména v období několika posledních let, nevídaně dynamicky se rozvíjející zařízení, nabízející nevšední zážitky dospělým i dětem, stejně jako zájemcům o fotografování zvířat. A těch není rozhodně málo - druhově se jedná 300 živočichů, zastoupených bezmála třemi tisíci exempláři. 

Kromě možnosti sledovat evropskou horskou a lesní zvířenu, jako je kamzík, svišť, liška, jezevec, vydra, rys, divoká kočka, ryby, plazi a obojživelníci či spousta druhů sov a ptáků, jsou zde tematické expozice, zaměřené na mnohem exotičtější končiny a jejich obyvatele.

Hned napravo od vchodu je to připomínka života u protinožců, tedy něco z čtvernohé i opeřené fauny Austrálie. Disciplinované návštěvníky, respektující biorytmus obyvatele z dálných krajů, pak očekává i pohled na jedince aktivní v noci. Nechybí ani trocha z černého kontinentu, ať již se jedná o hravé a roztomilé surikaty, lemury nebo kočkodany. Vyjmenovávat veškeré druhy v jednotlivých sekcích by bylo vyčerpávající, celkový abecedně řazený seznam je dostupný na webu Zoo Ohrada. 

Dvojí bezpečnostní a teplo chránící vstup zavede návštěvníky do tropické expozice Matamata, kde teplota blížící se 30 stupňům a vlhkost vzduchu zhruba 90 procent dělá kraje problémy obrýleným a objektivům fotoaparátů, leč po krátké klimatizaci zde lze pořídit spoustu pěkných záběrů v tomto minipralese s mnoha obyvateli a rostlinami jihoamerických pralesů.

Volně na dosah pobíhající droboučký kosman zaujme stejně jako vzácní zářící lvíčkové zlatí (o jejich chovu rozhoduje brazilská vláda), či tamaríni vousatí s poměrně čerstvě narozeným potomkem. K vidění jsou želvy, hadi, kajman, ryby i žáby, v teráriích i volně v prostoru. Spoustu zábavy lze zažít při sledování hbitě se proháněních nosálů ve venkovním výběhu nedaleko sídla medvěda hnědého. 

Podobně jako Matamata je koncipován Český les, kde část ptactva poletuje volně v zarostlém prostoru s potůčkem, část je za pletivem ve voliérách, nebo Vodní ptactvo - zde je šikovně využita vodní plocha přilehlého Munického rybníka. Prostorná voliéra pak slouží velkým létajícím dravcům, Jezevčí skály dávají nahlédnout i do podzemí nor.

Mezi nejatraktivnější obyvatele zoo patří bezesporu vlci, tygr usurijský a medvěd plavý, nicméně skotačení vyder pod vodou, pozorovatelné prosklenou stěnou, si pozornost neméně zaslouží. 

Stejně jako nelze vyjmenovat zde veškeré chované druhy, nelze ani poctivě tuto, unikátně prostorem úspornou, zoo důkladně projít tak, aby bylo možno se všemi jejími zajímavostmi seznámit za jeden den. I proto jsou k dispozici i různé varianty dlouhodobých vstupenek. 

Rozsáhlejší galerie fotografií 

Důležité je respektovat zákaz krmení zvěře, bohužel i zde nezodpovědní návštěvníci zapříčinili úmrtí několika zvířat, naopak užitečnou aktivitou může být adopce či patronství zvířete.

V programu zoo jsou i vzdělávací programy pro školy, součástí poslání je výchova veřejnosti k ochraně přírody a účast na záchranných programech volně žijících druhů (návrat puštíka bělavého na Šumavu). 

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám