Článek
Muzeum Lamberská stezka hostí výstavu Cirkusáci z Pošumaví, založenou na zvětšeninách fotografií a pohlednic z první poloviny 20. století. Autor Jiří Novák shromáždil obdivuhodné množství dobového materiálu, díky němuž nás může poutavým a zajímavým způsobem seznámit s touto částí šumavské historie.
„Muži se nechali najímat u velkých cirkusů jako muzikanti a během roku prokřižovali celou Evropu. Říkalo se jim šumaři, světáci či cirkusáci. V Pošumaví bylo několik ´světáckých´ center. Tradičně je uváděno Stašsko, fenomén je zaznamenán i na jižním Strakonicku. Ovšem oblastí, kde byl podíl cirkusáků na počet obyvatel údajně největší, bylo Nezdicko,“ uvádí Jiří Novák.
Počet muzikantů v cirkusu se lišil. Kapely mohly mít i přes dvacet členů. Práce byla sezonní nebo i nastálo.
„Některé cirkusy měly i dvě kapely, o uplatnění se tak cirkusáci z Pošumaví nemuseli bát. Z českého prostředí pocházelo také několik (vesměs drobných) cirkusů, zahraničním se mohl rovnat jen cirkus Kludský. Tento cirkusový rod má své kořeny právě v Pošumaví,“ dočteme se na výstavě.
V dobách největší slávy měl údajně cirkus Kludský kolem 700 zvířat, stan měl na výšku přes 20 metrů a do vnitřního prostoru se vešlo až 10 000 diváků.
Nutno podotknout, že autor výstavy zaměřil pozornost rovněž na konkrétní hudebníky z Pošumaví. Zároveň ale dodává, že je nemožné všechny vyjmenovat a na nikoho nezapomenout.
Část výstavy je také věnována přípravě budoucích muzikantů. Láska k hudbě byla rozvíjena v rodinách, ale děti navštěvovaly i výuku u zkušených hudebníků, například u Františka Růžičky či Františka Marka, kteří na počátku 20. století působili v Nezdicích.
Kromě fotografií jsou k vidění i takové zajímavosti jako originální hudební nástroje, používané cirkusáky. Například lesní roh, na který hrával Václav Oudes (1898 - 1975) z Nezdic.
Výstava potrvá do 1. října.