Hlavní obsah

Poslední výstřel války padl v Rakovicích při sebevraždě německého generála

• Aktualizováno
Novinky, Petr Hejna

Přestože kapitulace německých vojsk, podepsaná 12. května 1945 bývá spojována s Čimelicemi, pravdou je, že skutečný katastr náleží sousední obci Rakovice. I mlýn, kde k podpisu došlo, leží na potoce zvaném stejně jako mlýn Rakovický.

Foto: Petr Hejna

mlýn, kde byla podepsána kapitulace

Článek

Nejstarší zmínka připomíná Rakovice již roku 1405 coby majetek břevnovského kláštera, osídlení zde bylo již dlouho předtím, a to v souvislosti s pobytem keltských kmenů, zde se usadivších v pátém století. Tuto dávnou dobu reprezentují pozůstatky hradiště na vrchu Hrad.

Další církevní správu zde vykonával arcibiskupský statek v Příbrami, následovala vřava husitské revoluce a jako další známý majitel se objevuje Bořivoj z Čimelic, následně Jezovec z Rakovic. Jan Vojtěch Vratislav z Mitrovic získal z tvrze a obce k ní náležející jen během třicetileté války vypálené trosky. Zanechal zde kus práce na obnově, aby po desítce let prodal panství Ladislavu Hrobčickému z Hrobčic.

Karel Bohumil z Bissingenu Rakovice připojil v roce 1714 k Čimelicím a zasloužil se o přestavbu tvrze na barokní zámek. V součané době je zámek, stejně jako před válkou, a to již od roku 1840, majetkem orlické větve rodu Schwarzenbergů. Podrobnou historii možno prostudovat ZDE.

Novodobá historie zde zanechala ještě až ne tak zaváté stopy na konci druhé světové války. Muž, který si zde dobrovolně vzal život, byl Carl von Pückler, německý šlechtic a Hitlerem pověřený velitel německých vojsk Waffen-SS.

Jednání, jehož cílem byl podpis konečné kapitulace, se dále za vítěznou stranu zúčastnili ruský gardový generál Sergej Serjogin a náčelník štábu 4. tankové divize Pattonovy americké armády plukovník Allison. Přestože jako poslední výstřely války bývá označována okolí Milína, kde právě díky Pücklerovu vzdoru nerespektovat konec prohraného tažení Třetí říše padlo zbytečně několik tisíců bojovníků na obou stranách, ten vskutku poslední zbavil života krátce po prohraném pokusu o odpor jeho samého, a to vlastní rukou z vlastní zbraně. Stalo se tak v domku č. 99.

Více o této události vypoví vzpomínky pamětníka.

V Rakovicíc jsou i starší památky, jako například tři výklenkové kaple. Ta u silnice na Boudy je zasvěcena sv. Anně, dál za obcí směrem k Pohoří napravo ve stínu stromů stojí tzv. Hulešů kaplička, a šípy protkaný sv. Šebestián je k vidění na kraji obce v kapli umístěné vlevo u cesty k Čimelicům.

Mezi památky je zapsaná též sýpka, ležící napravo od cesty směrem na Boudy, stejně jako na palouku pod lesem stojící jehlan neznámého původního určení. Původně míval ve třech nikách postavy svatých - svaté Ludmily, svatého Václava a svatého Vintíře, po němž nese i jméno.

Předpokládá se, že v těchto místech mělo být pohřebiště pro vzpouru popravených francouzských vojáků či přímo důstojníků. Ač Wikipedie např. uvádí, že malby na něm nejsou zřetelné, skutkem jest, že malba je tam nová, stejně jako na světcích Šebestiánovi a Anně. 

Nad rybníkem stojí do dvou pravoúhlých křídel lomený zámek, v obci je i zařízení pečující o lidi s Alzheimerovou nemocí Domov se zvláštním režimem. Rakovický mlýn se nachází na nejvýchodnější, již zcela odlehlé části katastru, a to až za hlavní silnicí mezi Pískem (možno též definovat dle volby směru na křižovatce Nová Hospoda jako mezi Českými Budějovicemi, případně Strakonicemi) a Prahou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám