Hlavní obsah

Parním vlakem na oslavy 120 let trati Benešov - Vlašim

Novinky, Jiří Cysař

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na již tradiční trasu Posázavského Pacifiku se vydá v sobotu 29. srpna vlak s lokomotivou řady 434.2 s přezdívkou Čtyřkolák - jedná se o čtyřspřežní nákladní lokomotivu bývalých Československých státních drah.

Foto: Jiří Cysař

Čtyřkolák

Článek

Trasa začíná v Praze-Braníku a cílem budou středočeská města Vlašim a Benešov. Zde se letos konají oslavy 120 let místní dráhy Benešov - Vlašim a 40 let od uzavření tratě do Dolních Kralovic.  

Pochopitelně bude připraven bohatý program, který ve stanici Vlašim odstartuje v 9.00 hodin - zahrají country kapely Kotlík a New Old Fellows Band, dále bude k vidění výstava fotografií z historie trati Benešov - Dolní Kralovice.

V 13.48 hodin následuje přivítání slavnostního historického parního vlaku. Dočkáme se také autogramiády knihy Železnice na Podblanicku, pro příznivce parních lokomotiv budou přichystány jízdy na stanovišti strojvedoucího malé posunovací lokomotivy BN 60A a mnoho dalšího s jízdami včetně jízd parního vlaku na trase Benešov - Vlašim a zpět.  Na trať vyrazí i motorový vlak v čele s Hectorem, stane se tak na trase Vlašim - Trhový Štěpánov a zpět .

Cestou na tuto akci  máme mnoho možností vystoupit a navštívit místní pamětihodnosti či muzea. A také již samotná jízda přináší zábavu a nádherné výhledy do údolí řeky Sázavy.

Nejkrásnějším místem je Žampašský most, jenž je unikátní svou konstrukcí. Je z něj nádherně vidět řeka Sázava, a to z veliké výšky. Most je vysoký 41,5 metru, jeho délka je 110 metrů a překlenuje rokli s názvem Kocour. Celá trať byla dokončena v roce 1900.

Po jeho přejetí můžeme vystoupit ve stanici Jílové a navštívit Muzeum těžby zlata, zde je trasa Zlaté štoly sv. Josefa. Ta je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru – Kocourského žilného pásma. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných map jílovského revíru z roku 1718. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m). Profil chodeb je šikmý, odpovídající uložení hornin (metabazity), s mírným sklonem ve směru k řece Sázavě.

Další stanicí je Týnec nad Sázavou, kde nás zve k prohlídce Týnecký hrad a nedaleko města pak zřícenina Zbořený Kostelec.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám