Nevtíravá krása chebských hrázděnek

Najdeme ho samozřejmě i jinde na našem území, ale tady patří k nejkrásnějším.

Domy, kde je dřevo spojeno s hlínou, kamenem nebo cihlou, najdeme všude. Nejvíce obdivovaný je chebský Špalíček, částečně hrázděný je i hrad Seeberg, statky v Novém Drahově, Doubravě, Tuřanech, Salajně.

Seeberg stojící na skalnatém výběžku Ostroh je tak trochu mišmaš slohů. Postaven byl někdy ve 13. století, ale podoba se nezachovala. Nyní je rekonstruovaný, ale podkladů nebylo mnoho, takže je to spíše optimální verze.

Vrch je rozdělen na dvě části - předhradí, kde při rekonstrukci vznikl malý skanzen staveb, které by jinak zanikly. Ve stodole je národopisné expozice. V hradu toho moc neuvidíte, repliky mučících nástrojů, pár výstav... Býval tu porcelán, také připomenutí Valdštejna, to už zmizelo.

Při toulání po okolních obcích většinou na nějaký hrázděný dům narazíte. Domy dříve záměrně ničené, protože byly po Němcích, jsou nyní hýčkané, opečovávané. Tedy většinou. Architektura přišla z Dolního Bavorska, kde se objevila v 17. století.

Chebsko bývalo německou oblastí, kolonisté odtud vytlačili Slovany. Kamenné domy byly drahé, dřevo bylo dostupným a levnějším materiálem. Z vesnických chalup vznikly výstavné usedlosti, statky, které ukazovaly vnějším zdobením svou bohatost. Spojení dřeva s dalším materiálem se stala stavba pevnou a přitom vzdušnou. V zimě poskytovala dostatek tepla, v létě příjemný chlad.

Hrázdění se s výjimkou stodol a kůlen nikdy nepoužívalo ke stavbě přízemních částí budov, ale jen v patrech a ve štítech. Do rámové kostry tvořené svislými trámy a zpevněné šikmými vzpěrami s vodorovným pažením se vkládala tyčovina, výplet, kameny, později cihly. Nakonec se vše omazalo hlínou nebo se domy omítly. Dřevo se natíralo na modro, hnědo, černo nebo vínově rudou barvou.

Domy jsou většinou patrové. Výjimku tvoří chebský Špalíček, jedenáct kupeckých domů, rozdělených Kramářskou uličkou. Mimořádný architektonický počin není samoúčelný, ale byl vázán městským právem.

Cheb neboli Egger měl mimořádně strategickou úlohu na Via regia, Královské cestě vedoucí do Norimberka. Proto musely mít domy na rynku, slovo náměstí do našeho slovníku přišlo v 19. století, minimálně tři okna vedle sebe, aby se poukázalo na movitost obce.

Tak se říká velkým venkovským usedlostem, jsou známé i jako chebské statky. V Doubravě u Lipové je na Rustlerově statku muzeum vesnice, ve vsi je také hřebčín. V Novém Drahově je na statku oblíbená a vynikající restaurace, v osadě Stodola se zachoval mlýn s brázděnou stodolou.

Další stavení najdete v Tuřanech, Hájku, Valech, Milhostově (tady narazíte na pět smírčích křížů, těchto kamenných památek je v kraji mnoho). V ašském muzeu vedou jejich soupis nejen z našeho území.