Hlavní obsah

Nacisté plánovali postavit na ústecké Mariánské skále obří pseudoantickou akropoli

Novinky, Vratislav Konečný

Obří znělcová skála měla sloužit jako vzorové na sídlo pro nacistickou říši. Ústí nad Labem/Aussig bylo plánováno pro později popraveného válečného zločince Hanse Krebse coby sídelní město. Po velkolepé proměně Berlína v Germanii plánoval Hitler ze Sudet vytvořit ukázkové území germanizace.

Foto: Muzeum města Ústí nad Labem

Megalomanský projekt antického paláce pro Hanse Krebse

Článek

Hitler se považoval za velkého architekta, chtěl přebudovat nejen Linec, z Berlína měla vzniknout pod vedením jeho oblíbeného architekta a zároveň ministra zbrojení Alberta Speera Germanie, megapole s pseudoantickými stavbami.

V roce 1941 vznikl velkolepý plán na přestavbu Ústí nad Labem, na realizaci se měl podílet duchovní otec nacistické architektury Paul Bonatz.

Výstavní Sudety

Sudetskou župu vytvořili 15. dubna 1939 na základě zákona o sudetoněmeckých územích. Trvala do roku 1945, vymezena pohraničím západních, severozápadních, severních a severovýchodních Čech, severní Moravy a části Českého Slezska, obsazených po podpisu Mnichovské dohody v říjnu 1938 německou brannou mocí. Třebaže metropolí župy byl Liberec, rozhodli se nacisté pro Ústí.

Této nedávné minulosti se věnuje v Muzeu města Ústí nad Labem i historik Martin Krsek, který ve stručnosti objasňuje události.  

Kdy nacisté přišli s plánem na stavbu paláce na Mariánské skále a jakou měl mít podobu? 

„Před nacisty tu byla ještě úvaha císaře Josefa II. z roku 1766 postavit tu protiruskou pevnost. Bylo to po sedmileté válce, kdy utrpěl debakl, příště již chtěl Prusy porazit. Z protějších kopců se ale dala pevnost postřelovat, plány vzdal, nakonec se začal budovat Terezín. Nacisté byli v euforii ze zatím vítězných tažení, s plánem přišli v roce 1941.

Stavba, její model známe jen z fotografie a plánů, se inspirovala chrámem na athénské Akropoli. Přes 200 metrů dlouhá sloupová galerie ústila na vyhlídkovou terasu nad Labem, na okraji strmé skály měl stát obří obelisk s říšskou orlicí. Sídlit tu měl Hans Krebs, jeden ze tří župních prezidentů. Jeho úřad sídlil v bývalém českém gymnáziu, nyní se zde nachází univerzita. Pro Krebse bylo sídlo málo reprezentativní.

Budova měla mít plošně rozměry 14 fotbalových stadionů. Ale i na začátku války to byla příliš nákladná operace, vše se podřizovalo válečnému hospodářství.“

Mariánská skála je spolu s Větruší a Střekovem symbolem města, skála ale skrývá ještě jedno, dá se říci, tajemství.

„Pouze pro nezasvěcené, o tunelu se ví, vchod do něho je zaslepený. Němci plánovali proražení 600metrového dvoutubusového silničního tunelu, zajišťujícího spojení s Děčínem i v době, kdy by nábřeží zaplavila velká voda. Oba projekty zastavila válka, zdroje se musely napřít jinam. Tunel se začal hloubit patrně již v roce 1938, dokládají to dva velké betonové portály. Za války odtud vysílal rozhlas, v minulých dobách 150 metrů sloužilo jako protiletecký kryt, po válce protiatomový.

Mariánská skála je stále v hledáčku různých podnikatelů. Po revoluci se tu měl vybudovat obří zábavní komplex, naštěstí se to nepodařilo. Z druhé strany skály je obří kamenolom, práce má zastavit v roce 2022. Co bude s obří dírou, se zatím neví.”

Reklama

Výběr článků

Načítám