Na "fichtlu" projeli dvacet evropských zemí, teď se chystají do Moskvy a Pobaltí

Z obou přímo čiší zapálení pro věc, touha pro překonání dalšího cíle, ale zároveň jsou cítit nemalé zkušenosti z cest minulých, které se postupně přetavují do dokonalejšího vybavení motorek i jejich řidičů.

Oba si tedy představme "po cestovatelsku":

Martin Gregor (1990) a Jawa 23 Mustang (1970) projeli 20 zemí a ujeli 18 284 kilometrů.

Michal Franc (1983) a Java 21 Pionýr (1975) projeli 17 zemí a ujeli 11 182 kilometrů.

Michal Franc je absolventem průmyslovky v Dobrušce, a tak jistě i to přispělo ke společné cestě do města F. L. Věka, konkrétně do Kina 70, které ve čtvrtek 3. května zaplnili současní studenti SPŠel∙it, aby si nejprve vychutnali cestovatelské filmové dokumenty a potom se setkali s oběma mladíky tzv. naživo.

Největší zájem byl ovšem o prohlídku obou motorek, stojících ve vestibulu. Tam otázky typu - Jak je to s chlazením? Kolik kilo váží během cesty motorka bez řidiče a kolik s ním? - doslova sršely a na všechny trpělivě odpovídal především Martin Gregor, automechanik se zlatýma českýma ručičkama, který mašiny ladí a stále vylepšuje.

Ve spolku nazvaném S Jawou na cestách mají ještě tři kolegy a dohromady o sobě prohlašují: „Všechny nás spojuje vášeň pro staré motocykly a cestování, to nás dalo do hromady. Od roku 2014 brázdíme silnice evropských států a měst. Koupali jsme se v  pěti mořích, máme projeto 20 států a téměř 20 000 kilometrů. Abychom cestování neměli tak jednoduché, jako dopravní prostředky jsme zvolili padesátky od Jawy, prostě fichtly.”

Pro představu také uveďme stručný přehled dosavadních projektů: „Dojeli jsme k Baltskému moři, vykoupali se v Jadranu na poloostrově Istria v Chorvatsku, přeplavili jsme se přívozem přes Balaton v Maďarsku, způsobili rozruch před Braniborskou bránou v Berlíně v Německu, projeli úžasné hory ve Slovinsku, navštívili největší jezero Rakouska, Neziderské, vyjeli až na Bratislavský hrad na Slovensku, projeli jsme Moldávii, dali si zmrzlinu v Itálii, kochali se pohledem na západ slunce nad Černým mořem v ukrajinské Oděse. V Bosně a Hercegovině jsme spali v minových polích, v Albánii jsme zažili na vlastní kůži nehodu, v Řecku po nás stříleli, v Makedonii nám natankovali naftu místo benzínu, v Kosovu nás málem zatkli na hranicích a v Srbsku jsme se opili s prezidentem státu Liberland,” uvádí dobrodruzi.

A pro letošek? Už v červnu vyrazí směr Moskva, aby zdolali těžko představitelných 5 500 kilometrů. 

„Zajímá nás černobylská katastrofa a vždy jsme chtěli vidět město duchů Pripjať. Proto byla volba pro rok 2018 jasná. Vyrazíme na Ukrajinu a podíváme se do Černobylu,” prozrazují a dodávají: „Pak jsme se začali ale zajímat o Moskvu a zjistili jsme, že tam na Pionýrech z Čech ještě nikdo nebyl. Takže jsme si cestu ještě o kousek prodloužili, abychom byli první, kdo tam na „fichtlech“ dojede.”

Cesta dál povede přes Petrohrad a pobaltské státy, kde si prohlédnou i jejich hlavní města.

K tomu zbývá dodat jediné: Motonomádi, dobrudruzi, cestovatelé držíme vám palce!