Mohutné Příběnice sloužící jako rožmberský trezor vyrabovali táborští husité

Než dojdete do Příběnic, cesta vás provede kolem několika bývalých mlýnů, chatových oblastí, povětšinou jsou to dřevostavby citlivě včleněné do přírody. Vše na druhém břehu, levý je strmý.

Od bývalých městských lázní, kde je dnes hotel, poputujete kolem tabulí naučné stezky, několika dřevěných plastik až k 32metrovému skalnímu tunelu. Je zhruba ve dvou třetinách desetikilometrového putování. V meandrující řece jsou místy obří žulové balvany, těsně před Příběnicemi obejdete po roštovém můstku skálu.

Vysoko nad vámi jsou malé zbytky mohutného hradu pánů „z růže“, který střežil jejich jihočeské dominium. Byl to opěrný bod proti nenáviděnému Přemyslu Otakarovi II.

Historicky je doložen roku 1243. Vstup střežila mohutná osmiboká věž. Za ní se rozkládalo nádvoří s obytnou částí. V první polovině 14. století za Petra z Rožmberka vznikla kaple, na ostrohu řeky vyrostlo městečko. Zbytky hradeb, v nichž se nacházelo, jsou na břehu patrné. Asi dvacítka domů tvořila podélnou ulici. Vše spojoval most s menším hradem Příběničky na druhé straně.

Krále Václava IV. věznili na Příběnicích čeští šlechtici 1394, poté ho převezli na Krumlov. Zajali ho proto, že ho chtěli přimět k vládnutí, což on zrovna nechtěl. V roce 1420 dobyli husité ze Sezimova Ústí vítkovský hrad Hradiště, ze kterého zanedlouho povstalo město Hradiště hory Tábor. Opravený hrad využili husitší hejtmané. S husity byli Rožmberkové v nenávisti. Vedli tuhé půtky.

Rožmberk chytal husitské kněze, předního, Korandu, na Příběnicích s druhy ve věži držel. Koranda se osvobodil a vyslal posla tajně na Tábor o pomoc. Když se přiblížili husité ke hradu, Koranda vpadl metáním klád a kamenů obráncům do zad. Následně Příběnice a Příběničky husité vyrabovali, hrad sloužil jako trezor.

Augustin Sedláček, historik a hradolog, o tom píše: „Na hradech těchto nesčíslně zboží od klenotův, od číší, pásův zlatých a stříbrných spínadel a perel, od kalichův, od monstrancí, korunu také s berlou biskupskou od Milevska, od knih, ornátův, od jiného mnoho roucha drahého, od šub sobolových a kuních nalezli, neboť mnoho těch pokladův schováno jest na hradech těchto, poněvadž jmíny jsou za nedobytné. A tak ti sousedé nadavše se těm věcem býti bezpečenství, všecky své věci a statky náhle ztratili...” (A. S. Hrady, 7. díl)

Příběnice drželi husité do roku 1437. Poté v červnu bylo podepsáno příměří, husité vrátili oba hrady s tím, že na císařský rozkaz musejí být rozvaleny. Boření počalo téhož roku.

Na Příběnicích se usadila z Tábora odpadlá sekta adamitů, jejich neřestnému životu učinil přítrž hejman Žižka, který se kvůli nesvárům mezi bratřími vrátil z Prahy. Většinu odpadlíků pobil, zbytek upálili

Na vrcholu najdete zbytky hradeb, věže, kde drželi Korandu. Do Příběnic se dostanete i autem z Malšic. Najdete zde hotel a restauraci. Hezké rekreační místo.