Hlavní obsah

Malá Svatá Hora je horou jen podle názvu

Novinky, Jiří Cysař

Předposlední den letošního roku jsme se s fotoaparátem a reportérským zápisníkem vydali na Malou Svatou Horu. Sluníčko přálo a tak nic nebránilo vydat se přes Brdy až na toto poutní místo. Název je trochu zavádějící, jelikož místo leží v údolí a to přímo u rychlostní komunikace R4. Záhadu však vysvětlíme.

Foto: Jana Bečková

Kaple Navštívení Panny Marie neboli Malá Svatá Hora

Článek

Za slunečného prosincového dne naším východiskem byly Řevnice, kde od nádraží po zelené značce jdeme až k lesu a dále stoupáme k baroknímu areálu na Skalce. Zde jsme se jen krátce občerstvili u stánku dobrým svařeným vínem a pořídili pár fotografií.

Dále pokračujeme nyní po červené turistické trase k rozcestí u Červeného kříže, kde opravdu cestou míjíme velký červený kříž. Jelikož zde byl proveden průsek lesem, je zde pěkný výhled do krajiny kolem Mníšku pod Brdy a dále k údolí Vltavy a to včetně posezení na dřevěných lavicích se stolem.

Pak po nové asfaltové silnici v lese dojdeme k rozcestí na Rovinách a odtud po žluté značce klesáme do Kytína. Odměnou nám je výhled do krajiny a to se Skalkou vlevo a opět krajinou u Mníšku pod Brdy.

Od kytínského rybníku na návsi nás zelená značka dovede až na cíl výletu - na Malou Svatou Horu. Tu nalezneme přímo u rychlostní komunikace R4 a s restaurací přímo u kaple. Proč název s přídomkem hora, když leží v údolí? 

Malá Svatá Hora (Kaple Navštívení Panny Marie)

Kaple Navštívení Panny Marie na Malé Svaté Hoře je pozdně barokní stavba, postavená v roce 1809 Edmundem Chvalským za přispění mníšeckého hraběte Jana z Unwertu., který poskytl pozemek a stavební materiál. Vysvěcena byla mníšeckým děkanem Janem Cipeliem.

Nachází se v jihozápadní části katastrálního území Mníšek pod Brdy, u mimoúrovňové křižovatky rychlostní silnice R4 mezi Mníškem pod Brdy a Voznicí, u staré Dobříšské ulice nedaleko odbočky do Kytína. V sousedství kaple je restaurace Malá Svatá Hora.

Kaple se nachází v polovině cesty mezi Prahou a Příbramí; často zde proto odpočívali poutníci při cestě na Svatou Horu. K pojmenování místa přispěl i fakt, že za jasného počasí odtud bylo možné spatřit věže svatohorského chrámu.

Hlavní oltář je rokokový. Součástí výzdoby je křížová cesta a sochy světců – sv. Antonína Poustevníka, sv. Prokopa, sv. Pavla a sv. Ivana. Bohoslužby v kapli se konají pouze po předchozí domluvě.

Legenda o Červeném kříži

Červený kříž, jejž míjíme cestou od Skalky, má svou legendu. Do krásné lesníkovy dcery se zamiloval myslivecký mládenec, a když poznal, že jeho láska není opětována, rozhodl se zmocniti se dívky násilím. Jednoho dne k večeru na místě, kde kříž stojí, ji přepadl a zneuctil. Mladá dívka se z toho pomátla na rozumu a brzy zemřela. Mládenec po činu uprchl daleko do světa. Jako stařec, hnán zlým svědomím, vrátil se na místo svého zločinu a zde se oběsil.

Uvedený výlet měl délku 14 kilometrů a byl veden krásnou krajinou brdských lesů s výhledy do krajiny i místy k zastavení a prohlídce. Občerstvení je k dispozici po celé trase výletu a tak nic nebrání vydat se po našich stopách do české historie k uvedeným poutním místům.

Reklama

Výběr článků

Načítám