Článek
Kouzelný kout Vysočiny
Mikroregion Bystřicko, Zubří země, zahrnuje 35 obcí, na rozloze asi 326 kilometrů čtverečních se nachází kolem 20 tisíc lidí.
Z obce Pivonice, vsi v kopcovité krajině pár kilometrů od Bystřice nad Perštejnem, jsem stoupal lesní pěšinou na kopec ke hradu. Počasí nic moc, spíš nic, ale v lese ticho jako v kostele, jen na hlavou mi občas zakřičelo káně. Z kraje Pivonic je to k ruině jednoho z nejkrásnějších moravských hradů zhruba půl kilometrů. Poprašek na bukovém listí klouzal, ale pohled na polozamlženou zříceninu stál rozhodně za to.
Příchod je ke hradu z boku, takže je vidět v plné kráse. Stojí na skalním suku, přístup k němu je po dřevěném mostě, který téměř deset let spojuje předhradí s jádrem Zubštejna.
Sloužil i jako zástavní hrad
Hrad se původně jmenoval Kámen, latinsky Lapis, později Zubštejn.
Jinovatka vytvořila na borovicích u zřícené věže za mostkem téměř pohádkovou kulisu. Hrad založili počátkem 14. století páni z Medlova, posléze se začali psát z Pernštejna. Hrad měl padací most, ten sloužil po zvednutí jako obranný štít. Za věží stojí rozvaliny věžovitého paláce. Jeho dvě klenutá podlaží čelně odhalená jsou nejvýraznější částí Zubštejna.
První se tu píší v roce 1344 Atluš a Jimram z Kamene. Název Zubštejn je listině doložen roku 1358, kdy přešel do vlastnictví markraběte Jana Jindřicha. To už k němu patřilo několik výnosných vsí. Po Janově smrti ho získal syn Jošt, ten ho ale často zastavoval.
Během husitských válek byl značně poškozen.
Zubří kámen měl mohutnou dělovou obranu
Když se tu znovu v roce 1446 usídlili Pernštejnové, začalo mohutné opevňování, přitáhli sem i polovinu tarasnic a houfnic z Pernštejna. Když Vilém II. Pernštejn přesídlil kvůli pohodlí a také, aby mohl ukázat svou moc, do Pardubic, ztratil Zubštejn význam. Na majestátním Pernštejně sídlili další členové mocného rodu.
Stojím u kovové desky připomínající reliéfem zkrocení zubra a se zubří hlavou, kde se jen stěží dá přečíst dávná i nedávná minulost. Hrad byl uváděn jako pustý v roce 1547, jako ruina je zmiňován roku 1596.
Hrad měl asi 26 metrů hlubokou cisternu, slézá se k ní po dřevěných schůdkách, ale namrzlý podklad není vhodný ani pro přístup do dvou vyhlídkových výklenků. Co se novodobé historie týká, deska uvádí, že se zde skrývali partyzáni a konaly se tu komunistické rudé letnice.
V těsné blízkosti zříceniny byl v roce 1955 (datum na podstavci) postaven kamenný památník, u paty nese jména obcí nebo bojišť, jejichž prsť je zde uložena. Vítkov, Dukla, Lidice...
Na place kolem se odehrává v létě festival Zubštejn Času, byly avizovány i makety obléhacích strojů, ty jsem ale neviděl.
Pověst o pokladu se tu také vyskytuje, i o věznění dcery Jiříka z Poděbrad, také o tajné chodbě.
Bystřicko je mnoha památkami opravdovým rájem Vysočiny.
