Článek
Autobus původně sloužil pro zdravotnictví, poté z něj byla směnárna. V roce 1989 autobus na inzerát koupil Jaroslav Prymus a s kamarádem Romanem Hájkem začali uvažovat, jak jej využít.
„Tenkrát jsme chtěli jezdit na hory a prodávat na sjezdovkách párky, svařené víno, zkrátka takové malé pojízdné občerstvení. Mezitím jsme po Karviné prodávali nedostatkové zboží a lidé si nás tak oblíbili, že nás už nikam nechtěli pustit,“ vzpomíná majitel autobusové prodejny Jaroslav Prymus.
Když Jaroslav Prymus se svými zaměstnanci před 25 lety začínal prodejnu rozjíždět, nebylo to jednoduché. „Pracovali jsme 18 až 20 hodin denně, ale myslím, že výsledek to přineslo,“ doplnil.
Obchůdek za celých 25 let neměl zavřeno jediný den. Fungoval i o svátcích či na Silvestra. „Když byla zpočátku ještě velká obrátka zboží a byli jsme na to sami, tak jsme autobus zásobovali třeba od půlnoci do brzkých ranních hodin a v 6 hodin ráno už bylo opět otevřeno,“ pokračuje majitel s tím, že poté, co zřídil velkosklad potravin u nádraží, zboží mu z něj vozili sami zaměstnanci.
Důstojného rozloučení se zúčastnily desítky lidí. Autobus si bylo možno prohlédnout, lákal hlavně děti. Naposledy byl také před zraky všech zúčastněných nastartován a poté odtažen.
„Ještě bude probíhat jednání, ale určitě půjde na renovaci. Uvidíme, co z něj ještě bude, zda autobus RTO nebo jako dříve zdravotnický autobus,“ dodal Jaroslav Prymus.
Majitel autobusu Jaroslav Prymus
Archivní snímek