Článek
Jedná se o lehkou polní houfnici vz. 14/19, která byla vyrobena v roce 1921. Výrobcem byly plzeňské Škodovy závody. Houfnice sloužila původně u 8. dělostřeleckého pluku v Opavě. V průběhu služby ve dvacátých letech 20. století najezdila více než 5 tisíc kilometrů. V třicátých letech byla převedena do Zemské zbrojnice v Praze, odkud byla v září 1937 vyzvednuta pro potřeby státního pohřbu Tomáše Garrigue Masaryka.
Podle vojenských výnosů z 29. dubna 1938 byla houfnice odevzdána do sbírek Památníku osvobození v Karlíně na Invalidovně jako historická památka. Od půlky devadesátých let 20. století je umístěna ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech u Týnce nad Sázavou, které je součástí Vojenského historického ústavu Praha. Houfnice našla místo v expozici, která je věnována dělostřeleckým systémům Škoda.
Z historie výroby
Houfnice vz. 14/19 vychází z typu vz. 14, který byl ve Škodových závodech vyvíjen již před první světovou válkou. Vz. 14 byl používán za první světové války, na něj navázal modernější typ vz. 14/19. Ten byl zaváděn do výroby po roce 1920. Modernizace spočívala především v prodloužení hlavně a v instalaci silnějších vzpruh vyvažovače. Tím se zvýšil původní dostřel z 8 tisíc metrů na 9800 metrů. Hmotnost houfnice je 1 548 kg, hmotnost střely byla 16 kg.
Součástí houfnice je kolesna, na které původně seděla obsluha děla. Právě ta umožňuje, aby lafeta houfnice byla ve vodorovné poloze a bylo na ni možné umístit rakev s ostatky. Houfnice i kolesna mají ještě devadesát centimetrů vysoká dřevěná kola.
Houfnice vz. 14/19 byly vyráběny do roku 1933. Ve výzbroji československé armády bylo v roce 1939 celkem 605 těchto děl.