Článek
Hrad Lanšperk byl postaven za vlády krále Přemysla Otakara II., kdy byly osídleny do té doby téměř pusté pohraniční hvozdy. Byl zbudován na výrazném kopci nad levým břehem Tiché Orlice, podle písemných pramenů v roce 1285. Lanšperk se tak stal vojenským a správním centrem rozsáhlého panství, k němuž ve středověku náleželo kromě desítek vsí i opevněné královské město Lanškroun a tři městečka - Ústí na Orlicí, Česká Třebová a Jablonné nad Orlicí.
Do husitských válek však nesloužil k trvalému pobytu feudální vrchnosti, a proto se po stavební stránce vyznačoval jasným důrazem na obranyschopnost. V 16.století byl již vojenský význam hradu minimální a nesplňoval ani požadavky dobového komfortu. Proto byl v roce 1588 výrazně upraven k obytným účelům, a to zřejmě již v renesančním duchu. Zároveň se v této době mění v písemných pramenech jeho označení z hradu důstojně na zámek.
Další výměnou majitelů zámek začal chátrat, takže při prodeji panství Karlu z Lichtenštejna v roce 1622 byl poprvé výslovně uveden jako zpustlý hrad. Jeho stavební materiál se pak stal výhodným zdrojem pro všemožné stavby v podhradí. Zbytek zdiva na prudkých svazích hradního nádvoří podlehlo sesuvným procesům a přirozené erozi.
V roce 1944 v Ústí nad Orlicí vznikl Sbor pro záchranu hradu Lanšperka, pod jehož patronací byly zahájeny záchranné práce. V roce 1992 bylo založeno občanské sdružení Sbor pro záchranu hradu Lanšperka, které se hlásí k odkazu svého předchůdce. V současnosti probíhají na hradě konzervační práce, jejichž cílem je zastavení další zkázy dochovaného hradního torza.
Hrad Lanšperk je i stavební historickou památkou. Jedná se o tzv. plášťový hrad, který neměl věž a hlavní tíhu pasivní obrany nesla vysoká obvodová hradba. Plášťové hrady se v Čechách vyskytují velmi vzácně, spíše se s nimi setkáváme na Moravě.
Dochovaným torzem brány se vstupovalo do jádra hradu obklopeného mohutnou opukovou zdí. O několik metrů níže se nachází zeď z pískovce, prakticky bez pojící malty, zřejmě pozůstatek obranné terasy se střílnovými průhledy.
Hlavní obytnou stavbou se stal v jihovýchodním nároží tříprostorový palác. V patře byly obytné místnosti a patrně hradní kaple. Z nádvoří byla přístupná všechna hradní sklepení s valenou lomenou klenbou. Nacházela se tu i do skály tesaná studna, z níž je dnes patrná jen trychtýřová prohlubeň. V místech předpokládaného průchodu je nyní prošlapaná turistická pěšinka a hlavní zeď byla doplněna vyhlídkovou plošinou.
Hradní zdi i temná sklepení vybízejí k úvahám o dávných dějích a životě na Lanšpersku, kdy i vzhledem ke skvělému rozhledu na krajinnou scenérii Podorlicka se stala tato oblast vyhledávaným cílem turistických akcí i individuálních výletů.
Zároveň byla tato památka různými formami zbeletrizována a na základě všech dostupných materiálů Petr Nisler vytvořil trojrozměrnou maketu stavu hradu Lanšperka z doby jeho největší slávy roku 1550, která je umístěna v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí.
