Hlavní obsah

Cerhonice - ves spjatá se známým umělcem, který si ustřelil část obličeje

• Aktualizováno
Novinky, Petr Hejna

I když Ladislava Stroupežnického známe jako pozdějšího nekompromisního dramaturga pražského Národního divadla, jeho rodištěm byl jihočeský cerhonický zámek, kde jeho otec zastával funkci správce. Dnes sídlo prochází rekonstrukcí, rodný domek lze snadno obhlédnout.

Foto: Petr Hejna

vchod s erbem - od západu

Článek

Onen tragický pokus o sebevraždu, který tehdy sedmnáctiletého budoucího dramatika nadosmrti zohavil, byl důsledek nešťastné události z 11. srpna 1867, kdy na noční hlídce panského pole u Radobytců trefil mladý Stroupežnický střelou hajného v domnění, že zastřelil zloděje panské jeteliny, a ve zkratu, obávaje se následků, trestu i veden výčitkami, obrátil zbraň proti sobě.  

O život tedy, jak patrno z jeho pozdější tvorby a strmé kariéry, nepřišel, ale „jen“ o spodní čelist a část nosu, roční pobyt v nemocnici a transplantace z něj však již pohledného mladíka neučinily.

Cerhonice, dávná slovanská osada, jsou prvně písemně zmiňovány roku 1291 coby součást majetku kostela za kopcem ležících Mirotic. Rožmberky vystřídali Švamberkové, a to roku 1473, kteří dvůr připojili ke zvíkovskému panství.

Pobělohorskými konfiskacemi připadly Cerhonice (předtím je drželi rytíři Dejmové ze Stříteže) do vlastnictví jistému Baltasarovi de Marradas, císařskému polnímu maršál španělského původu, který se kromě úspěchů poli válečném angažoval coby mecenáš barokního umění.

Roku 1688 již jsou Cerhonice majetkem premonstrátů ve Schläglu - Drkolné v Horních Rakousích. A právě pod jejich panováním se zde 6. ledna 1850 Ladislav Stroupežnický narodil. Jeho matkou byla dcera cerhonického panského kováře Ignáce Chmelíka, otec s ekonomickým vzděláním působil, jak již bylo řečeno, zde coby správce, respektovaná osobnost díky svému postavení i znalostem.

Místní zámek vznikl přestavbou vedenou premonstráty v letech 1808 až 1810, z původní tvrze tak povstal dvoukřídlý zámek s kaplí zasvěcenou sv. Vavřincovi. Dnes je zámek soukromým majetkem a je jednak stále v rekonstrukci (nelehká to práce, poúnorové pozvolné chátrání nelze vrátit zpět mávnutím čarovného proutku), ale současně i  v renovované části využíván komerčně. 

Ne náhodou najdete v Cerhonicích penzion Furiant - právě Stroupežnického hra Naši furianti je situována do rodné obce, byť prezentované v ní pod názvem Honice. I se v textu hry objeví zmínka o nedalekých Malčicích: „Ale v tom přišli sedláci z Malčic, dali se s ním do ferbla a on prohrál 120 zlatejch, který stržil za krávu. Cestou domů řekl, že to muší před ženou zapřít.“  (Mimochodem, Malčice „účinkují“ i ve Švejkovi coby Malčín, zde si dobrý to voják koupil v hospodě kořalku a přidružil se tu k němu na proslulé oklikové anabázi k Budějovicům harmonikář).

Stroupežnického povídka Zlý duch se odehrává v cerhonické krčmě, místní tvrz je zase dějištěm jednoaktovky V panském čeledníku. Povídky Podkovy, Jiskry a Poslední dny roboty a poddanství jsou situovány do dědečkovy kovárny - dnes zbořené.

Nad vstupní branou do zámku je k vidění rodový znak Deymů ze Stříteže - bílá husa v modrém poli, který později převzal i erb schlägelského premonstrátského kláštera. Při nahlédnutí do areálu exteriéru zámku z protilehlé strany vchodu s věžičkou zaujme altán - je to však bývalý zdobný kryt studny, stejně jako překvapí rozlehlost dvora. Vpravo od tohoto zadního vchodu stojí jednopatrový správcovský domek, literátovou rodiště.

Ač pro pozdější tvorbu inspirativní dětství a mládí prožil Stroupežnický právě zde, pochován je na pražských Olšanech. Zemřel na tyfus roku 1892. 

Reklama

Výběr článků

Načítám