Hlavní obsah

Bunkry Pražské čáry – u zámecké zdi, pod mostem, v obecní váze

Novinky, Vratislav Konečný

Příhraniční opevnění republiky je z velké části známé také proto, že jsou zde tvrze a těžké bunkry. Na pěchotní „řopíky“, což je označení pro pevnůstky vz. 37, narazíme mnohdy na zcela nečekaných místech, některé jsou přeměněné v muzea.

Foto: Vratislav Konečný

Muncifajský smečenský zámek pánů Martiniců

Článek

Kromě hraničního opevnění se budovaly také vnitřní příčky. Jedna z nich, takzvaná Pražská čára, měla chránit metropoli - její opevnění bylo jen v lehkých krytech.

Vnitrozemská západní linie měla více částí. Začala se budovat v roce 1936, samotná pražská o rok později. Od Mimoně k Mělníku šla „liběchovská linie“, od Slap podle Vltavy na jih „vltavská“ a mezi nimi „pražská.“

Bunkry pražské čáry neměly těžké zbraně, vyjma těžkých kulometů vz. 37. Byly to zmenšeniny těžkých objektů s dvěma bočními střílnami. Měly zadržet nepřítele, než dorazí spojenci, pak se mělo přejít do protiútoku. Po okupaci jich Němci většinu nechali zničit, první hned v roce 1939. Další v letech 1942 až 1943, kdy vojenský průmysl potřeboval ocel.

Pražská obranná linie měla mít 900 objektů, postaveno bylo 833, z nichž se zachovalo 37. Větší koncentraci najdete mezi Berounem a Karlštejnem.

Smečenské minimuzeum u zámecké zdi

Nádherný renesanční zámek ve Smečně u Kladna patřil Martinicům, dnes v něm sídlí sociální ústav. V průjezdu na nádvoří je umístěna pamětní deska pétépákům nasazeným v okolních dolech na Slánsku a Kladensku. 

Bunkr postavený u zadní zámecké parkové zdi měl posádku 7 mužů, nyní slouží jako minimuzeum. Je ve stavu, v jakém byl za mobilizace v roce 1938. S láskou ho udržuje bunkrolog Jan Krinke. 

Bunkr Němci nevyhodili do povětří na žádost místních úřadů, které se bály, že by létající kusy betonu a tlaková vlna mohli poničit zámek. Kryt má unikátní polohu, je doslova přilepen k zámecké zdi, aby byl zneškodněn, byl zasypán a zabetonován. V ohradě naproti najdete skanzen vojenské techniky.

Podivné jméno Muncifaj

Smečno, připomínané kolem roku 1250, má ještě jednu zajímavost. Na žádost Bořity z Martinic král Vladislav Jagellonský v roce 1510 nechal přejmenovat obec na  Muncifaj (dubovou horu) z latinského Mons fagi. Název se užíval až do 19. století. Zní to jak jméno z Drdových pohádek.

Vojáci pod mostem a ve váze

Další raritní bunkr najdeme pod mostem pod silnicí vedoucí mezi obcemi Dolní Bezděkov a Bratronice, jižně od Smečna. Není nijak označený, ale je také opraven.  Občas je možné si ho prohlédnout.

Zcela mimořádná stavba se nachází v obci Sazená u Velvar. Kryt je přistavěn k obecní váze, bunkr v domku uprostřed vsi je naprosto ojedinělý. U osady Mlýnek je jediný zachovaný a zrekonstruovaný lehký objekt vz. 36, patří pod Skanzen Smečno.  

Plánované těžké objekty nebyly realizovány.

Smečno: od 5. 4. do 1. 10., v sobotu od 9.30 do 12.00 a od 13.00 do 17.00 hod., v neděli a svátcích od 10.00 do 12.00 a od 13.00 do 16.00 hodin.

Související témata:

Výběr článků

Načítám