Hlavní obsah

Snowboarďáci se rozjíždí s prknem, sexem i vtipem

Právo, Věra Míšková

Komedií Snowboarďáci, situovanou do zasněžených Krkonoš mezi teenagery, jejichž svět se mezi Štědrým dnem a Silvestrem točí kolem očekávaného prvního sexu a svahem svištících prken, se filmovému publiku představuje scenárista a režisér Karel Janák. Do hlavních rolí obsadil Vojtu Kotka, Jiřího Mádla, Lucii Vondráčkovou, Barboru Seidlovou a Martinu Klírovou.

Foto: magistrát FM

balónky a čokoláda

Článek

Rendy (Kotek) a Jáchym (Mádl) mají za sebou šestnácté narozeniny a před sebou týden první velké výpravy bez rodičů. Se snowboardy na ramenou a s představou, že když "válí prkna" na počítači, nemůže být takový problém zvládnout je na sněhu, vyrážejí do chaty, kde jim správce, Jáchymův bratranec Milan (Jiří Langmajer) slíbil ubytování zadarmo a zatajil, že si ho zatraceně odpracují.

Ještě v autobuse je tedy jediným stínem na jejich nadšení Jáchymova starší sestra Marta (Ester Geislerová), vyslaná rodiči jako dozor. Podstatněji jim ale náladu nekazí: na horách budou určitě mladší, krásnější a klukovské touze zbavit se panictví vstřícné holky.

Rychlý start

Z výchozí situace lze další vývoj děje vcelku snadno odhadnout: s ničím z očekávaných radovánek to kluci nebudou mít snadné, karamboly a pády je nečekají jen sněhu. Podstatná však v tomto případě není zápletka, ale to, jak Snowboarďáci prosviští filmovým plátnem. A budiž řečeno, že se jim to daří dobře, jen s několika karamboly a pády.

Snowboarďáci mají od prvních scén rychlý start, z rodin obou kluků se odrazí do hor několika podařenými fóry, které mohou ocenit nejen -náctiletí, a přehledně rozehrají děj. Ten až po čase začne trochu škobrtat a ztrácet jednak tempo a jednak v některých situacích i logiku, která jakoby se vytratila někde na cestě mezi scénářem, natáčením a konečným tvarem. Tady nezbývá než doufat, že ji vrátí aspoň třídílný televizní seriál...

Jasné ústřední postavy

Ústřední klukovské postavy nicméně mají šikovně vymyšlené charaktery, každý svou přesně a dobře odlišenou úlohu. Zatímco Rendy je romantičtější hrdina, nasměrovaný k tomu, aby ho holky v kině milovaly, Jáchym má víc na starosti komediální rovinu, což mu dává šanci získat i klukovské publikum.

Mělo by to vyjít, Kotek i Mádl své hrdiny zvládli přirozeně a přesvědčivě, takže patří k nejsilnějším oporám filmu.

Naopak největším problémem jsou dívčí postavy a prostor, který dostaly. Až překvapivě málo se o nich dozvíme, málo toho sdělí i v průběhu filmu. Jiskření mezi nimi a hlavními hrdiny, které by mělo být v teenagerské komedii hlavní osou, tady bohužel jen chvílemi probleskne. Z těch tří svou roli nejlépe zvládla Vondráčková, Seidlová a zejména Klírová neplní víc než úlohu okrasných rostlin.

Mladým hercům přejícně přihrávají starší a zkušenější. Ester Geislerová, jejíž Martě byste dali facku hned na první pohled, Jiří Langmajer, který vystihl svou postavu se stejnou suverenitou, s jakou na plátně likviduje sněhuláky. Obdiv zaslouží Pavla Tomicová, která měla snad nejtěžší úlohu rozdychtěné třicátnice, toužící po sexu až s urputností. Ač role hrozila nevídaným nebezpečím trapnosti, nestalo se, Tomicová se na tenké, jako břitva ostré hraně udržela prakticky bez zakolísání.

Nadmíra karambolů škodí, pomáhají fóry

Nicméně právě nedostatek dění mezi kluky a dívkami způsobil, že těch karambolů na sněhu i uvnitř chaty je nakonec zbytečně mnoho, aniž by posouvaly film dál, ve střední pasáži jsou už dokonce nepříjemně stereotypní. Právě vzhledem k tomu, že jde o humor ryze situační, o komedii bez přívlastků, zrovna stereotyp jí škodí.

Hodně ale zachrání několik dost podařených fórů stejně jako nápadité a s jistotou natočené scény špičkových jízd na sjezdovce, volnou krajinou i Špindlem, při nichž si užijí zejména (ale nejen) vyznavači tohoto populárního sportu. Pomáhá i výborná hudba Milana Chyšky, která místy dokonce jakoby přebírala hlavní part - aniž by to vadilo.

Janák se liší od souputníků

Karel Janák je v tuto chvíli na domácí filmové scéně svého druhu průkopníkem. Na rozdíl od většiny debutantů, kteří chtějí prvním filmem sdělit publiku cosi podstatného o lidstvu, generaci nebo své duši, se rozhodl pro teenagerskou komedii, která - už s ohledem na většinovou diváckou obec, jíž není přes dvacet - v české kinematografii chybí.

Přijal k tomu princip, na němž jsou postaveny úspěchy amerických Prci, prci prciček i jejich nesrovnatelně slabších odvarů. Na rozdíl od všech západoevropských "holek a kluků, co to chtěj taky", ale dokázal dát Snowboarďákům humor bez nadužívání tělních exkrementů, zato s přísadou příjemně domáckých chutí a vůní. A i když se zejména ve scenáristice se má ještě určitě co učit, zdá se, že talent a předpoklady vrátit českému filmu čistý žánr má.

Snowboarďáci, ČR 2004

Miroslav Chyška: Zase jsem přišel na chuť rocku

Miroslav Chyška se střihačem Adamem Dvořákem kdysi spolupracoval na šotu pro zoologickou zahradu. Ten ho rok poté vzbudil s nabídkou složit hudbu k filmu o snowboarďácích. Až na první schůzce zjistil, že jde o celovečerní film a navíc třídílný seriál, který vznikal souběžně, a ne o dokument, jak se domníval.

Nastala i další překvapení?

Řekli mi, že to bude komedie pro teenagery, ale já mám blíž k jiným žánrům. Také mě vnímali jako rockového muzikanta, což byla pro mne po letech výzva.

Jak jste se přes to přenesl?

Nejdřív mě napadlo nasimulovat písničky, které by asi hlavní protagonisté filmu poslouchali ve "walkmanu". První vzorek jsme udělali se zpěvákem Viktorem Dykem. Štábu se to moc líbilo, ale bylo to příliš tvrdé. Pochopil jsem, že do komedie musí být hudba jednodušší a odlehčenější. Napsal jsem takovou punkovku, Lenka Dusilová ji skvěle nazpívala a bylo vymalováno.

S kým jste muziku nahrával?

Existovaly dvě cesty. Buď oslovit mladé kapely, které touto hudbou žijí, anebo pozvat profesionály. Kvůli časové tísni jsem zvolil druhou cestu. Ze zpěváků jsem oslovil Lenku Dusilovou, Viktora Dyka, Dana Bártu a Matěje Rupperta. Asi tři písničky nazpíval Oto Klempíř, který se stal i dvorním textařem. Lidé ze štábu mi ještě doporučili u nás žijícího Jamese Harriese.

Proč jste k českému filmu zvolili anglické texty?

Některé písničky měly hrát přes dialogy a zpívaná čeština by se s mluvenou tloukla. Pokud si dobře vzpomínám, byl právě toto jeden z argumentů.

Přišel jste během skládání filmové hudby opět na chuť rocku?

Myslím, že velmi. Když jsem nahrával, nabíjelo mě to. Pochopil jsem lidi, kteří sedí v kanceláři a poslouchají tvrdou hudbu. Zajímalo by mě, jak by se hrály některé písničky s živou kapelou. No uvidíme...

Jaroslav Špulák

Scénář a režie: Karel Janák, kamera: Martin Šácha, hudba: Milan Chyška, hrají: Vojtěch Kotek, Jiří Mádl, Lucie Vondráčková, Barbora Seidlová, Martina Klírová, Jiří Langmajer, Ester Geislerová a další

Reklama

Související témata:

Související články

Česká komedie se vrací na hory

Na břehu pražského Olšanského rybníka padla v úterý krátce po obědě první klapka nové české komedie Snowboarďáci. Po prvních scénách, které štáb scenáristy...

Snowboarďáci se už chystají na start

První křest před novináři si ve čtvrtek odbyla nová česká komedie Snowboarďáci, která bude mít premiéru 3. listopadu. Scénárista a režisér Karel Janák jejím...

FFFILM a Snowboardovi muži

Příští týden má premiéru nová česká komedie SNOWBOARĎÁCI. Budu o ní tedy psát až příští týden, ale již dnes bych vám rád řekl něco o jejích internetových...

Karel Janák představuje Snowboarďáky

Film Snowboarďáci, jímž scenárista a režisér Karel Janák vstoupí ve čtvrtek do celovečerní hrané filmové tvroby, lze označit za ryzí českou teenagerskou...

Výběr článků

Načítám