Hlavní obsah

Co by se stalo, kdyby. Povídky Teda Chianga vracejí do sci-fi údiv

Právo, Karel Veselý, SALON

Americký literární teoretik W. R. Irwin definoval v sedmdesátých letech v knize The Game of the Impossible veškerou fantastickou literaturu jako „zjevné porušení toho, co je obvykle považováno za možné“. Žánr science fiction jako „hra nemožnosti“ podle něj stojí na kardinální otázce Co by se stalo, kdyby…, od níž se odvíjejí jeho narativní struktury.

Foto: archiv Salonu, Právo

Knížky Teda Chianga Příběhy vašeho života a Výdech

Článek

Právě k tomuto výchozímu bodu až skoro delirického údivu nad tím, že věci by mohly být jinak, než právě teď jsou, vracejí čtenáře dvě povídkové sbírky amerického spisovatele Teda Chianga vydané nyní souběžně v českém překladu. Příběhy vašeho života a Výdech (přeložili Pavla Horáková, Robert Hýsek a Richard Podaný, Host 2021) zahrnují autorovu kompletní tvorbu a nabízejí povídky různých délek, témat i vypravěčských perspektiv. Spojuje je Chiangova brilantní schopnost vzít žánrové propriety fantastických vynálezů a aplikovat je na známé teritorium lidské psychiky a společnosti.

V povídce Životní cyklus softwarových objektů sledujeme dlouhou historii vývoje virtuálních mazlíčků, kterým jejich majitelé mohou poskytnout plnohodnotnou výchovu. V textu Pravda faktů, pravda pocitů umožní vynález zaznamenávat každičkou událost našeho života, zatímco v Příběhu tvého života naučí kontakt s mimozemšťany lidstvo chápat čas i jinak než lineárně. Autorova zatím poslední knižně vydaná povídka Úzkost je závrať ze svobody se pak zabývá vynálezem, díky němuž můžeme po omezenou dobu nahlížet do paralelních realit a komunikovat se svými alternativními „já“, která v určitém okamžiku udělala jiné rozhodnutí než my.

Foto: Houari B., flickr.com

Americký spisovatel Ted Chiang

Fantastický vynález nebo neobvyklá událost je ale pro Chianga jen výchozím bodem, premisou, na níž následně buduje psychologické drama, v němž prozkoumává dopad svého co kdyby na obyčejný lidský život. Majitelé virtuálních mazlíčků s nimi nakonec navážou vztah podobný tomu, jaký má rodič a dítě – a stejně jako rodiče dojdou k závěru, že své „potomky“ musejí nechat žít tak, jak si oni zvolí. A povídka o možnosti nahlížení do paralelních vesmírů nás upozorňuje, že to, čemu říkáme svobodná vůle, je složité předivo rozhodovacích možností zasazené do kontextu, nad nímž často nemáme kontrolu.

Chiangovy nápady jsou neotřelé, největší síla jeho povídek ale spočívá v domýšlení jejich důsledků.

Tajnůstkář

Když v roce 2012 vyhlásil časopis Locus čtenářskou anketu o nejlepší sci-fi povídky a novely 20. a 21. století, Ted Chiang se stal vítězem tří ze šesti kategorií. Nebylo to ale vlastně tak úplně překvapivé, Chiang patří mezi nejoceňovanější sci-fi povídkáře posledních dvaceti let – čtyřikrát získal prestižní cenu Hugo a čtyřikrát ocenění Nebula.

Přesto je pro své čtenáře pořád trochu záhadou – ví se o něm toliko, že se narodil v roce 1967 v USA, ale oba jeho rodiče jsou původem z Číny, odkud utekli před kulturní revolucí. Chiang debutoval již v roce 1989, od té doby však vydal pouhých osmnáct povídek. Žádosti o rozhovory odmítá, akcí spisovatelské komunity se účastní jen velmi výjimečně a prý i přes tvůrčí úspěchy dál pracuje jako programátor v městečku nedaleko Seattlu.

Chiang také nikdy nenapsal román, což je obvyklá meta spisovatelů sci-fi. S jeho tajnůstkářstvím výrazně nezamíchalo, ani když před pěti lety režisér Denis Villeneuve zfilmoval jeho povídku Příběh tvého života. Psychologické drama Příchozí o vyrovnávání se se smrtí dítěte na pozadí setkání s mimozemšťany si s formátem velkorozpočtového hollywoodského spektáklu příliš nerozumělo, přesto snímek získal osm nominací na Oscara a neobvykle vystavěný příběh přivedl k Chiangovi další čtenáře.

Trailer k filmu Příchozí (2016)

Povídky z obou sbírek nejsou zrovna ideálním materiálem pro filmové médium, pracují s jemnou psychologií hrdinů a příběhy i jazyk mají daleko k okázalosti. Ohňostroj myšlenek se skrývá spíše v příbězích samotných, na nichž je patrné, že autor je konstruuje s velkou precizností a vždy je několik kroků před čtenářem.

Chiang nepochybně navazuje na povídkáře, jako byli Jorge Luis Borges, Ursula K. Le Guinová nebo Philip K. Dick, kteří využívali prvků vědeckofantastického žánru, ale více než báječné vynálezy a líčení budoucnosti je zajímaly neobvyklé životní perspektivy nebo téma lidského prožívání vystaveného novým výzvám.

Ráno bolest, v noci kóma. Karel Veselý o smutných mladých mužích českého rapu

SALON

Na Dickovu klasiku Elektrický mravenec z konce šedesátých let Chiang dokonce přímo navazuje v textu Výdech, který se ve zmíněné anketě Locusu stal nejlepší povídkou 21. století. Setkáváme se tu s civilizací inteligentních mechanismů, jejichž existenci umožňuje tlak vzduchu pohybující jejich vnitřními orgány. Když hrdina zjistí, že cirkulace vzduchu v jeho vesmíru pomalu ustává, musí se vyrovnat s budoucím zánikem svého druhu. Nelze zde nevidět varování před nebezpečím zničující ekologické katastrofy, které lidstvo bude nejspíše v budoucnu čelit. Totéž je ostatně cítit i v krátké povídce Velké ticho, kde zástupce inteligentních papoušků sleduje vymírání svého druhu způsobené neopatrností člověka.

Vědecké kořeny

Podobný styl psychologického psaní bývá v rámci žánru označován za humanistickou či filosofickou sci-fi, která se obvykle dává do kontrastu k tradičnější (a populárnější) odnoži tzv. hard sci-fi. Jenže Chiang pořád stojí jednou nohou v klasických tématech žánru, která vycházejí z vědeckých kořenů science fiction. Krátké poznámky k povídkám na konci obou sbírek odhalují zdroje inspirací z oborů, jako jsou matematika, teoretická fyzika nebo astronomie. Adjektivum science (vědecká) v názvu žánru ale může dost dobře odkazovat i ke společenským vědám, kde Chiang loví snad ještě častěji, ať už jde o behaviorální psychologii, lingvistiku, nebo teologii. Na tu narazíme hned v několika povídkách, kde se řeší témata svobodné vůle, důkazů Boží existence nebo smyslu stvoření světa.

Foto: Zuzana Lazarová

Karel Veselý (1976) je kulturní publicista a spisovatel.

Chiangovy vybroušené povídkové diamanty představují to nejlepší ze sci-fi posledních třiceti let, hranice svého žánru ale bez problémů překračují. Jestliže se může zdát, že sci-fi v uplynulé dekádě až příliš ochotně následovala vkus masového čtenáře, pak Příběhy vašeho života a Výdech můžou sloužit jako antiteze tohoto vývoje.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám