Hlavní obsah

Duševně chorý primář nebude za trýznění dětí potrestán

– Klatovy
Právo, Patrik Biskup

Policie minulý týden znovu odložila případ lékaře Jiřího Havránka (44), který v letech 2012 a 2013 jako primář dětského oddělení klatovské nemocnice trýznil malé pacienty. Znalci opětovně potvrdili, že kvůli vážné duševní nemoci nedokázal ovládat své jednání a nebyl schopen ani rozpoznat jeho škodlivost. Doporučili ale uložení ochranné psychiatrické léčby.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Havránka policisté vyšetřovali od března 2013. Tehdy zdravotnický personál nemocnice upozornil na jeho neadekvátní a často velmi traumatizující zákroky vůči dětem, kterým opakovaně zaváděl žilní katétry bez léků tišících bolest nebo je předávkoval anestetiky, což vedlo ke zhoršení jejich zdravotního stavu.

V září 2014 policie případ poprvé odložila na základě psychiatrického posudku, podle kterého Havránek nebyl schopen rozpoznat škodlivost svého jednání, protože jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly podstatně snížené až vymizelé v důsledku bipolární afektivní poruchy.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Příčetný, nebo nepříčetný?

Státní zástupkyně ale tehdy rozhodnutí policie zrušila s tím, že posudek nebyl zcela jasný v tom, zda se u Havránka jednalo o stav zmenšené příčetnosti, nebo nepříčetnosti.

Policie proto znalce znovu vyslechla. Ti svůj závěr upřesnili s tím, že v obecných aktivitách měl Havránek ovládací a rozpoznávací schopnosti snížené, ale ve vztahu k jeho způsobu léčby invazivními zákroky byly prakticky vymizelé. To z něj po pracovní linii nedělá trestně odpovědného, a nelze ho tak za to stíhat.

„Nebyl schopen rozpoznat, že invazivní výkon je zbytečný nebo i nebezpečný. Nedokázal odhadnout jeho rizikovost, načasování a posoudit vlastní schopnosti výkon provést,“ uvedla v posudku psychiatrička Anežka Ticháčková z Fakultní nemocnice v Olomouci.

„Výsledkem bylo, že zákrok provedl v nevhodnou dobu a nevhodným způsobem. Vnímal to tak, že zákrok provede skvěle, že jej musí provést a je to to nejsprávnější, co má udělat,“ sdělila psychiatrička.

Byl v depresivní fázi onemocnění

Podle ní byl Havránek během svého působení v klatovské nemocnici v depresivní fázi svého onemocnění. Potvrdila také, že zkoumáním jeho duševního stavu nebyla zjištěna porucha spojená s fascinací krví, bolestí a utrpením druhého.

Psychiatři dále označili pobyt Havránka na svobodě za potenciálně nebezpečný v době, kdy se u něj projevuje akutní relaps onemocnění. „Není to ve smyslu agresivity nebo ohrožování, ale jde spíše o nezodpovědné chování jako například promiskuita, časté konflikty, zvýšená únavnost, nesoustředěnost. Z toho plynou jeho chyby při podávání pracovních výkonů,“ doplnili znalci s tím, že v době vzplanutí nemoci by neměl Havránek vykonávat povolání lékaře.

Policie v usnesení o odložení případu konstatovala, že Havránek porušil důležitou povinnost vyplývající obecně z jeho povolání lékaře, jehož úkolem je chránit zdraví a život.

Ohrozil nejméně tři pacienty

„Vykonával povolání, které vyžaduje kromě odborné způsobilosti i plnou koncentraci, ač věděl, že trpí duševní poruchou, která tyto vlastnosti ovlivňuje. S touto duševní poruchou se léčil již od roku 2006 a měl zkušenosti s tím, jakým způsobem ovlivňuje jeho chování a jednání,“ stojí v rozhodnutí o odložení.

„Přesto zaměstnavatele o této skutečnosti při svém nástupu neinformoval, i když bipolární afektivní porucha je uvedena ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví na seznamu nemocí, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře,“ uvádí se dále v rozhodnutí.

Podle závěru policistů naplnil Havránek svým jednáním znaky trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti minimálně u třech pacientů, kteří se po jeho invazivních zákrocích ocitli v ohrožení života.

Vymlouval se na životní styl

V dalších případech naštěstí nedošlo u dětí k vážnějším komplikacím, pouze je, jak konstatovali znalci, zatížil velmi bolestivými a stresujícími pocity. Například ročnímu miminku během hodiny a půl provedl bez podání léků ke zmírnění bolesti dvacet vpichů po celém těle, když se mu neúspěšně pokoušel zavést kanylu do žíly.

Své stavy nepozornosti, únavy, třesoucích se rukou vysvětloval Havránek kolegům a sestrám různě – od špatného životního stylu přes bolesti zad, žilní trombózu až po nádorové onemocnění hlavy. „Připadal mi zmatený, kolikrát jsem ho ani nemohla v práci vzbudit. S jeho léčebnými pokusy na dětech jsme jako sestry nesouhlasily, snažily jsme se jej několikrát od zákroků odradit, ale bez úspěchu,“ uvedla při výslechu jedna ze zdravotních sester.

Podle ní hlavně primář prováděl invazivní výkony na dětech pozdě večer, třeba mezi půlnocí a čtvrtou ranní. „Dělal to sám, dětem tím spíš ubližoval a zbytečně je traumatizoval,“ dodala. Havránek později dokonce sestrám vyhrožoval, aby se o jeho zdravotních problémech nikde nešířily.

Odškodnění dětem

V únoru 2013 se Havránek při pohovoru se šéfem nemocnice přiznal k užívání antidepresiv kvůli psychickým problémům. Poté nastoupil na dvouměsíční léčení do psychiatrické nemocnice. Zpátky do Klatov se po propuštění z léčebny nevrátil, dohodl se na rozvázání pracovního poměru. Klatovská nemocnice loni finančně odškodnila rodiče několika dětí, kterým Havránek nešetrnými zákroky ublížil.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám