Takhle lidem vysají účet. Jak poznat podvod a nepřijít o peníze?

Jeden takový útok zmapoval také uživatel Twitteru vystupující pod jménem NulaPacient, který se útočníkům představil jako Tomáš Pech. Ten vystavil inzerát na Bazoši, načež jej prostřednictvím WhatsAppu kontaktovala žena, která má údajně o zboží zájem.

„Jsem se s vším spokojená a ráda bych si to koupila, ale protože bydlím v Opavě, nemohu si to vyzvednout osobně,“ stojí v úvodu podvodné zprávy, ve které se odesílatelka či odesílatel snaží zastřešovat přepravní službou DPD.

Prodejci pak útočník tvrdí, že platbu dostanou na účet právě od DPD, pokud se budou řídit zaslaným návodem. Během další komunikace jsou pak z oběti vylákány osobní informace, jako je jméno, e-mailová adresa atp.

Takto vypadá komunikace s podvodníkem.

„Hotovo, zaplatila jsem. Zkontrolujte prosím e-mailovou adresu, měli byste obdržet potvrzení objednávky a měli byste obdržet platbu na svůj účet,“ tvrdí kyberzločinci.

Další průběhy podvodu se pak různí. Někdy skutečně přijde e-mail obsahující odkaz na podvodné stránky, jindy útočníci odkaz zašlou přímo prostřednictvím chatu na WhatsAppu. Na takový odkaz by lidé nicméně nikdy neměli klikat, na stránkách totiž může číhat nějaký škodlivý kód.

Daleko častěji se ale kyberzločinci prostřednictvím falešné stránky snaží z důvěřivců vylákat údaje k bankovní kartě či přímo k on-line bankovnictví. Prostřednictvím těchto informací pak již snadno vysají z cizího účtu peníze. Lidé by tedy měli především sledovat přesný název zasílané adresy, případně kam směřuje odkaz. Tak zpravidla snadno odhalí, že jim byl zaslán podvodný odkaz.

DPD se od podobných podvodů distancovalo již dávno. „Společnost Direct Parcel Distribution nezprostředkovává prodej zboží nebo služeb pro jiné subjekty a nezprostředkovává žádné platební transakce s výjimkou doručení zboží na dobírku a následného odplacení dobírkové částky na účet odesílateli podle jeho pokynů. Nikdy nevyžadujeme zadávání platebních údajů do neautorizovaných zdrojů. Nikdy touto formou nepožadujeme po svých klientech, ať odesílatelích, nebo příjemcích zásilek, čísla platebních karet, kódy CVV apod.,“ uvedla již dříve přepravní společnost.

Přesto zkušenosti z posledních týdnů jasně ukazují, že někteří důvěřivci se na podobné triky nechají skutečně nachytat. Relativně dobře zvládnutá čeština útočníků totiž přispívá k tomu, že podvody působí poměrně věrohodně. Pokud si lidé nevšimnou špatné webové adresy, která pouze imituje legitimní stránky přepravní společnosti, nemusí být snadné podvod odhalit.

Česká policie ve spolupráci s antivirovou společností Eset letos v červnu publikovala průzkum, který se zaměřoval na podvodníky na internetových bazarech. Z něj vyplynulo, že 22,64 % dotázaných prodává zboží na webu často a téměř polovina respondentů je alespoň jednou k prodeji zboží využila (48,73 %). Internetové bazary nejčastěji využívají lidé ve věku od 30 do 40 let.

Vlastní zkušenost s podvody na bazarech má 31 % dotázaných, zpravidla jde opět o jedince ve věku od 30 do 40 let. Pozitivní je, že 20,64 % respondentů uvedlo, že včas odhalili podvod a nevznikla jim žádná finanční škoda. Pouze necelá desetina lidí (9,36 %) přiznala, že je podvodníci připravili o méně než 1000 Kč, 5 % dotázaným pak byla způsobena škoda do 5000 Kč.

Podvodníci nejčastěji komunikovali se svými oběťmi přes chatovací aplikaci Messenger (12,27 %), e-mail (10,82 %) či WhatsApp (7,18 %).

„Internetové bazary jsou v poslední době stále populárnější, a bylo proto jen otázkou času, kdy zde kyberkriminalita začne narůstat. Z pohledu bezpečnosti se nejedná o nic nového, techniky používané útočníky jsou známé. To, co je nové, je celkový rozsah těchto aktivit. A výsledky tohoto průzkumu jej bohužel potvrzují,“ varoval Ondřej Šafář z Esetu.

Alarmující je zjištění, že bezprostředně – tedy do 24 hodin – nahlásilo podvod pouze 4,09 % dotázaných, 20,82 % respondentů nenahlásilo podvodné jednání policii vůbec, 7 % lidí se snažilo s podvodníky nejprve komunikovat, následně se obrátili na policii.

„Jsme si vědomi toho, že jen část obětí nás osloví s tím, že byla podvedena. Ale i v této skupině vidíme značný nárůst. Z toho důvodu chceme společně s bezpečnostní komunitou na toto téma opětovně upozornit, protože jednoznačně vidíme, že edukace je jedním z hlavních způsobů ochrany,“ vysvětlila Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia České republiky.

Podobné podvody mají často stejný scénář – podvodník nejprve přiměje prodávajícího skrze různé argumenty k tomu, aby vyplnil osobní údaje i informace z platební karty na podvodnou stránku, která vypadá legitimně.

„Tímto způsobem je pachatel schopen z účtu odcizit všechny finanční prostředky, protože mu oběť dobrovolně sdělí veškeré přístupy ke své platební kartě nebo do internetového bankovnictví, zároveň si může vzít na jméno poškozené osoby i předem schválený úvěr,“ varovala Pidrmanová.

Lidé by tedy měli být při prodeji na internetových bazarech velmi obezřetní. „Podvodníci často využívají prvky tzv. sociálního inženýrství, pomocí kterých se během komunikace snaží vzbudit důvěru protistrany. O zboží mají zájem a chtěli by jej co nejdříve. Naléhají. Jedním z aktuálních trendů je, že se vás osoba na druhé straně snaží přesvědčit, že vše uhradila, posílá pro vyzvednutí zboží přepravce a vám zbývá jen potvrdit bankovní údaje na webové stránce, která je ale podvržená,“ uzavřel Šafář.