Článek
Rychlé propouštění a rušení pracovních míst může někdy být podle odborníků krátkozrakou reakcí na ekonomické potíže a ve výsledku může být dražší než udržení týmu. Dokládá to analýza společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů. Vezmeme-li v úvahu odstupné a další náklady spojené s propuštěním zaměstnanců, jako jsou destabilizace týmu, ohrožení vztahů s klienty a podobně, pak propouštění nemusí znamenat žádaný efekt a nemusí v delším horizontu úspory přinést.
Konečný finanční přínos, po vyplacení odstupného a dalších benefitů, se obvykle projeví po šesti až 18 měsících v závislosti na druhu pozice. Přitom krize obvykle trvá rovněž 12 až 18 měsíců a poté je třeba investovat do náboru nové pracovní síly.
Finanční poradna: Firma se dostala do problémů, na co mají její zaměstnanci právo?
„Zbrklé propouštění proto nemusí přinést žádnou úsporu, a navíc může firmu ochromit pro dobu, kdy krize skončí a bude potřeba ji rychle nastartovat,“ varuje Jozef Papp, šéf pražské kanceláře společnosti Stanton Chase.
Podobně před rychlým propouštěním varují někteří další odborníci, kteří se dlouhodobě zabývají vztahem mezi pracovní silou a výkonností firem.
Propouštění může firmu ochromit pro dobu, kdy krize skončí a bude potřeba ji rychle nastartovat
„Když je ekonomika v recesi, manažeři tvrdí, že propouštění sníží náklady. Desítky let výzkumů však prokázaly, že jiné strategie fungují lépe,“ zdůrazňuje Wayne F. Cascio z Coloradské univerzity, který fenomén propouštění studuje desítky let a mimo jiné hovoří o odpovědné restrukturalizaci.
Výsledky mohou být jen krátkodobé
Podobně studie Harvard Business School, jež se zaměřila na data z velké sítě maloobchodních prodejen, prokázala, že dostatek zaměstnanců zvyšuje kvalitu plnění úkolů a také spokojenost zákazníků. Závěr studie je jednoznačný: obchody, které propustily část pracovníků, si nechtěně snížily zisk.
„Přesto je propouštění oblíbeným nástrojem managementu, který tím dosahuje lepších krátkodobých výsledků, ovšem na úkor dlouhodobé spokojenosti se službami a také morálky a loajality zaměstnanců,“ připomíná Papp.
„Přeškolení pracovníka na nový typ práce je však prokazatelně efektivnější metodou než jeho propuštění, které by mělo být až krajním řešením,“ zdůrazňuje.
