Hlavní obsah

Černým odběratelem energií se můžete stát i neúmyslně. Na co si dát pozor?

Novinky, bab

Pokud energii vědomě odebíráte tzv. na černo, může se jednat i o trestný čin. Jak se ale zachovat v případě, že se černým odběratelem stanete bez vlastního zavinění? Ve spolupráci se spotřebitelskou organizací dTest přinášíme rady a tipy, jak se v dané situaci zachovat.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Odebíráte-li elektřinu či plyn bez uzavřené smlouvy, nebo za jejich odběr opakovaně neplatíte, jedná se pochopitelně o neoprávněný odběr energií.

„Neoprávněným odběrem je ale i typicky odběr elektřiny nebo plynu za situace, kdy odběratel provede nějaké technické opatření, které způsobí, že se odběr v měřícím zařízení neboli hodinách vůbec nezaznamená,“ upozornil Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

O neoprávněném odběru je dále možné mluvit i v případě, kdy u vás dojde k chybnému měření ve váš prospěch v důsledku nějaké závady - například poškození hodin či plomby. Příčina poškození v tom nehraje žádnou roli.

„Vzhledem k tomu, že nesete odpovědnost za černý odběr i v případě, že jste sami poškození hodin nezpůsobili, doporučujeme stav měřícího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a hlásit případné závady distributorovi,“ doporučil Zelený.

Odběratel musí škodu vždy uhradit

Pokud se dostanete do situace, kdy vám bude černý odběr energií prokázán, je vaší povinností uhradit skutečnou výši škody, tedy cenu za odebranou energii a související služby, ale i náklady na zjišťování černého odběru, například výjezd kontroly měřícího zařízení.

V případě, že není možné zjistit skutečnou výši škody, pak se náhrada stanoví dohodou nebo podle vyhlášky, která určuje náhradní výpočet.

Až k soudům se dostaly případy, kdy odběrateli bylo náhradním výpočtem uloženo, aby zaplatil za černý odběr mnohonásobně vyšší částku, než byly platby za předchozí období, kdy k černému odběru nedošlo.

„Spravedlností náhradního výpočtu škody se v minulosti zabývaly Nejvyšší i Ústavní soud ČR. Podle nich se má vypočtená výše škody co nejvíce blížit škodě skutečné, nemá jít o sankci,“ upozornil Zelený a dodal: „Každý případ neoprávněného odběru se tedy má posuzovat individuálně a vedle náhradního výpočtu lze škodu určit také znaleckým posudkem.“

Pokud ale odběratel černým odběrem způsobí škodu alespoň pět tisíc korun a bude prokázáno, že k němu došlo úmyslně, dopustí se tím trestného činu krádeže. Za to mu v krajním případě hrozí i trest odnětí svobody.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám