Utahování opasků? Hlasujte, jak byste se postavili k jednotlivým návrhům NERV

Podle NERV bylo zavedení slevy na jízdném vládou Andreje Babiše v roce 2018 populistickým krokem, který nakonec podpořil spíše dopravní odvětví než dané skupiny obyvatel. Navrhuje návrat před tento stav: cesty pro děti do 6 let zdarma a senioři nad 70 let s výraznou slevou.

Úspora: 3,3 miliardy korun ročně.

Státní podpora stavebního spoření se podle NERV zaváděla před třiceti lety ve zcela jiné situaci, než je teď (nedostatek úspor, dlouhodobých vkladů, kapitálu a neexistence hypoték), postupem času se z tohoto produktu stalo státem dotované běžné spoření. Nejedná se o úplné zrušení stavebního spoření, pouze o zrušení jeho státní podpory.

Úspora: 4,2 miliardy korun ročně.

Snížení nákladů a zvýšení efektivity veřejné správy lze podle NERV docílit třemi kroky:

1. Plošné snížení počtu zaměstnanců v ústředních orgánech veřejné správy o 6 % (na tom se již vláda dohodla).

2. Revize míst a agend ústředních orgánů státu.

3. Slučování agend a optimalizace počtu zaměstnanců.

Úspora: 15 miliard korun ročně.

NERV také navrhuje reformu desítek výzkumných ústavů spadajících pod ministerstva.

„ČR má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. Má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ píše NERV.

Dodává, že ČR má disproporční počet lokálních politiků (přes 60 tisíc) a nadprůměrné výdaje na samosprávu v poměru k celkovým výdajům vládního sektoru (30 procent).

Navrhuje přijmout opatření, která budou motivovat obce ke slučování a přenášení činností na obce s rozšířenou působností, a zrušení obcí, kde alespoň ve dvou volbách za sebou nebyla žádná kandidátka.

Úspora: cca 10 miliard korun ročně při výrazné redukci obcí do 1000 obyvatel.

Naše země má jednu z největších vězeňských populací v EU. NERV navrhuje snížení počtu vězňů ze 179 na 100 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Toho by mělo být docíleno revizí trestní politiky pomocí např. zavedení náramků pro domácí vězně, dekriminalizace některých trestných činů, změny trestních sazeb, revize či zrušení speciálních skutkových podstat pro recidivisty.

Úspora: cca 3 miliardy korun ročně.

ČR má také vyšší počet policistů na 100 tisíc obyvatel (376) oproti evropskému průměru (332). NERV upozorňuje, že počet policistů připomíná spíše „high-policing“ země na jihu Evropy (Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta) než země střední a severní Evropy. Navrhuje snížit počet policistů o cca tři tisíce.

Úspora: cca 3 miliardy korun ročně, pokud by se braly v úvahu i výsluhy.

Od ledna 2023 by se měly starobní důchody navýšit o 500 korun za jedno vychované dítě. NERV konstatuje, že tento bonus je nekoncepční a obsahuje spoustu nedořešených problémů, např. přidělení bonusu vdovcům, kteří dítě převážně nevychovávali.

„Ve špatné situaci současných veřejných financí jde o jednu z největších nových výdajových položek, proti které vláda nenašla adekvátní příjmy či snížení výdajů na straně druhé,“ uzavírá.

Úspora: 19 miliard korun ročně.

Doba mateřské/rodičovské dovolené a doba poskytování rodičovského příspěvku v ČR patří k nejdelším v EU. NERV navrhuje zkrácení doby poskytování příspěvku o jeden rok při současném snižování administrativní zátěže pro poskytovatele jeslí, dětských skupin a školek, aby zejména zaměstnavatelé mohli podpořit pracovníky touto cestou.

„Jedná se tak o postupné odstátňování finanční stránky péče o dítě a přenos do standardnějších nestátních parametrů,“ uvádí.

Úspora: 5-7 miliard korun ročně.

Ač máme velmi nízkou nezaměstnanost, také doba podpory v nezaměstnanosti je u nás jedna z nejdelších. NERV navrhuje snížení délky podpory o 1-2 měsíce, snížení podpory v nezaměstnanosti o 5 procent a přesun odpovědnosti na stranu zaměstnavatele tak, aby byla možnost prodloužit odstupné z nynějších tří měsíců s přihlédnutím k pobírání podpory (pokud bude kurzarbeit, mohlo by se to propojit).

Úspora: neuvedena.

Další doporučení míří na snížení neinvestičních dotací v zemědělství. Jedná se zejména o omezení financování lesního hospodářství, zejména pro Lesy ČR s ohledem na rostoucí ceny dřeva.

Úspora: asi 600 milionů korun.

NERV také navrhuje opatření týkající se důchodového systému, která může na rozdíl od systémových změn realizovat již současná vláda, a to:

1. Zachovat tempo pravidelných valorizací důchodů zohledňujících inflaci, ale snížit zohlednění růstu reálných mezd z 1/2 na 1/3, jako tomu bylo do roku 2017.

2. V rámci valorizace zohlednit symetrii růstu a poklesu reálných mezd - tedy aby v případě poklesu reálných mezd se následující růst začal do důchodů promítat až poté, co byl pokles kompenzován růstem.

3. Výrazně snížit možnosti a motivace odchodů do předčasného důchodu a redukovat je.

4. Začít opět automaticky zvyšovat zákonný věk odchodu do důchodu na základě zvyšování doby dožití.

5. Zvýhodnit veřejnou podporu pojistného charakteru spoření ve III. pilíři.

Úspora: neuvedena.

NERV upozorňuje, že poplatky za dobývání nerostných surovin se v ČR šest let neměnily bez ohledu na dramatické změny tržních cen. Navíc jsou stanoveny absolutní částkou. Rada tedy navrhuje stanovení procentuální sazby v maximální výši 10 procent za jednotku.

Výnos: v řádu jednotek miliard korun.

Ekonomové také navrhují zavést školné na veřejných vysokých školách, popř. pravidelný fixní poplatek. Tomu by ale mělo předcházet zavedení vratných studentských grantů na živobytí a úhradu školného. Výnos ze školného by měl pak sloužit vysoké škole na úhradu provozu a rozvoje, což by ulehčilo veřejným rozpočtům.

Zároveň by školné bylo prostředkem k dosažení větší efektivity studia: Češi studují vysoké školy velmi dlouho a míra neúspěšnosti na vysokých školách je v ČR extrémně vysoká. Zkrácení doby studia a snížení neúspěšnosti by podle NERV zrychlilo příchod lidí na trh práce a zvýšilo objem vybraných daní a pojistného.

Výnos: neuveden.

NERV navrhuje zrušení České exportní banky (ČEB) a její začlenění do Národní rozvojové banky (NRB). Činnost obou se totiž částečně překrývá a stát zbytečně vydržuje dvě instituce.

Výnos: cca 7,5 miliard korun.

Stát vlastní velké množství firem, jejich privatizaci ale brání řada překážek. Některé jsou v současnosti strategické (ČEZ, ČEPRO), nesou právní vadu (Budvar), jsou těžko zpeněžitelné (Česká pošta) nebo nezpeněžitelné (Horská služba). Rada tedy navrhuje zejména spojování firem, prodej minoritních akcií a zejména privatizaci nemovitého majetku státu.

Výnos: miliardy korun.

Karenční doba během nemoci je doba, kdy zaměstnanec nepobírá nemocenskou. Do roku 2019 šlo o první tři dny nemoci. NERV navrhuje její znovuzavedení v délce jeden až tři dny.

Výnos: neuveden.

NERV navrhuje zvýšení ceny dálničních známek o 50 až 100 procent a přesun na koncesní systém provozování dálnic (mýtné).

Výnos: desítky miliard korun.

Jde o zrušení roční slevy na dani z příjmu fyzických osob ve výši výdajů na poplatky za školku. NERV v doporučení říká, že tuto slevu mohou v současnosti odečítat jen vysokopříjmoví rodiče, kteří díky slevě na dani žádné školkovné ani nehradí.

Výnos: desítky milionů korun.

Snížením počtu osob v exekuci by mělo dojít ke zvýšení oficiálně přiznané zaměstnanosti a tím ke zvýšení vybraných daní včetně pojistného.

Výnos: neuveden.

„Česko vykazuje extrémně vysoký propad zaměstnanosti žen v době rodičovství včetně vysokého podílu solidně vzdělaných žen mezi nimi. Je to primárně způsobeno dlouhodobě přetrvávající místní nedostupností služeb předškolní péče a výchovy v řadě lokalit, namnoze tam, kde je vysoká koncentrace vzdělaných matek,“ uvádí NERV.

Nízká zaměstnanost matek snižuje daňové výnosy, někdy zvyšuje vyplacené sociální dávky, nemožnost zaměstnání jim také stěžuje návrat na trh práce. NERV navrhuje přijmout opatření, která by zlepšila dostupnost předškolních zařízení.

Výnos: neuveden.

Ekonomové z NERV navrhují daňovou záplatu superhrubé mzdy, jejíž zrušení udělalo do rozpočtu manko asi 100 miliard korun. Základní sazba z daně z příjmů by se zvýšila z 15 na 19 procent.

Výnos: přes 100 miliard korun.

Podle NERV by se sazby spotřebních daní neměly měnit jednorázovým opatřením, nýbrž by se mělo přistoupit k revizi daní za jednotlivé produkty. Upozorňuje, že za posledních deset let se sazby nominálně nezvýšily, nebo dokonce klesaly.

Revizi daní navrhují u následujících produktů: minerální oleje, líh, pivo, víno, tabák a tabákové výrobky. Navrhují také zvážit legalizaci trhu s konopím.

Výnos: desítky miliard korun.

Slevu ve výši 24 840 Kč na nepracující manželku či manžela uplatňuje asi 200 tisíc poplatníků, jejichž manžel či manželka mají příjmy nižší než 68 tisíc korun ročně. Rada ji navrhuje zrušit.

„Tato sleva odrazuje druhého člena domácnosti od participace na trhu práce, zejména demotivuje matky od návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Návratem do práce totiž druhý partner ztrácí právě tuto slevu,“ píše NERV.

„Zároveň ji nemůže využít část domácností se skutečně nízkými příjmy, kde by měla hlavní sociální význam. K prorodinné politice lze využít jiné, lépe cílené nástroje,“ doplňuje.

Rozpočtový přínos: 4,7 miliard korun.

Ekonomové také doporučují zabránit rozšíření paušální daně, které by výrazně snížilo daně některým skupinám OSVČ a které nyní prochází legislativním procesem.

„Návrh by výrazně snížil daně (vč. pojistných) vybraným skupinám OSVČ s tržbami mezi 1 a 2 miliony Kč, a to zejména OSVČ, kteří si mohou uplatnit paušální výdaje 60 %. Snížení daní pro tuto nejpočetnější skupinu se pohybuje mezi 45 a 110 tisíci Kč ročně na poplatníka,“ uvádí NERV. Dodává, že z rozpočtového hlediska opatření nedává smysl a prohlubuje již velmi vysoké rozdíly ve zdanění OSVČ a zaměstnanců.

Rozpočtový přínos: 0,6 až 1 miliarda korun.

Celková výše daňových výjimek dělá přibližně 209 miliard korun. „Daňové výjimky obecně zmenšují základ daně, vyžadují vyšší daňové sazby, podporují daňovou optimalizaci a mohou mít i sporné distribuční dopady,“ píše NERV. Navrhuje tedy revizi a případné zrušení či omezení výjimek.

Rozpočtový přínos: jednotky až dolní desítky miliard korun.

Snížené sazby DPH ve výši 15 a 10 procent se vztahují zejména na zboží a služby, které mají naplnit základní potřeby obyvatel a usnadnit situaci nízkopříjmovým skupinám.

NERV upozorňuje, že se ale jedná o plošné zvýhodnění bez ohledu na ekonomickou situaci jednotlivých skupin obyvatel (např. nízké DPH na potraviny pro vyšší příjmové skupiny) a navíc se změny DPH nepromítají dlouhodobě do cen. Zároveň se tam řadí i služby, které nelze považovat za základní potřeby nebo je neužívají sociálně ohrožené skupiny.

Rada tedy navrhuje revizi všech položek a jejich přeřazení do základní 21procentní sazby nebo přesun do vyšší sazby.

Výnos: neuveden.

Ekonomové také navrhují zvýšit daň z nemovitých věcí, která se nyní vypočítává na základě místních koeficientů.

Výnos: miliardy korun.