Hlavní obsah

Dozorčí rada ČEZu odvolala Míla

Novinky, Martin Procházka, Právo
PRAHA

Zástupci státu v dozorčí radě ČEZ odvolali předsedu představenstva společnosti Jaroslava Míla. Míl zatím zůstává generálním ředitelem ČEZ. V současné době však zasedá dozorčí rada společně s představenstvem. V pravomoci představenstva je jmenovat a odvolat generálního ředitele, je tedy možné, že představenstvo Míla odvolá i z postu ředitele firmy.

Foto: Josef Zajíc

Městský stadión Ostrava. Start běhu na 60 metrů.

Článek

Záměr státu, který vlastní v ČEZ 67 % akcií, odvolat generálního ředitele, potvrdil Právu již odpoledne mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Ivo Mravinac.

"Pan ministr Urban prohlásil, že existuje společný postoj ministerstva průmyslu a ministerstva financí k výměně ředitele ČEZ," řekl Právu Mravinac. Personální změny ve vedení ČEZ ve středu připustil i ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něho přibývá v poslední době rozporů mezi vedením ČEZ a státem.

Stát například kritizoval účast ČEZ při privatizaci hnědouhelných společností. Samotnému Sobotkovi se nelíbí ani případná účast energetické společnosti při privatizaci energetik na Slovensku a v Bulharsku. Svůj názor sdělil ministr financí dopisem i zástupcům státu v dozorčí radě ČEZ. "Nepokládám za vhodné, aby se ČEZ soustředil na akvizice v oblasti elektroenergetiky na Slovensku či v Bulharsku," řekl ČTK Sobotka.

ČEZ také podal předběžnou nabídku na účast v privatizaci českých hnědouhelných firem. Dozorčí rada firmy ale účast neschválila. "Myslím si, že dlouhodobě asi ta věc nebude moci pokračovat takovýmto způsobem. Pokud ministr průmyslu Milan Urban bude iniciovat nějaké změny, tak o tom určitě budeme diskutovat," dodal Sobotka.

Důvodem propouštění v jaderné energetice

Hlavním důvodem však podle zdroje Práva není ani tak plánovaná expanze ČEZ, jako spíše propouštění v sekci jaderné energetiky. "Propouštění bylo příliš rychlé," uvedl zdroj. Od počátku letošního roku do konce roku 2004 by mělo odejít zhruba 17 procent zaměstnanců jaderných elektráren. Na konci letošního roku by ČEZ měl v jaderné energetice zaměstnávat 2360 pracovníků a na konci roku 2004 by to mělo být jen 2200 osob.

Nesrovnalosti nastaly podle zdroje i v letošním připojení distribučních společností k ČEZ. "Expanze ČEZ není hlavním důvodem, byla to však poslední kapka," prohlásil zdroj. ČEZ navíc podle zdroje koná svévolné akce a nehájí zájem státu. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž prohlásil, že o žádných připravovaných změnách neví. "Změny nejsou na programu. Jedná se o pravidelné zasedání dozorčí rady, není to tedy žádná mimořádná situace," řekl Právu Kříž s tím, že případné změny závisí jen na dozorčí radě.

Kromě Sobotky si na spolupráci s ČEZ stěžoval i mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. "Mohu potvrdit za ministerstvo, že u nás s chováním ČEZ nevládne přílišná spokojenost. Především vázne komunikace mezi ČEZ a ministerstvem," řekl Právu Mravinac. Jakékoli spekulace o personálních změnách v ČEZ však označil za předčasné.

Sobotka ve středu dále prohlásil, že "bude muset probíhat komunikace mezi vedením společnosti ČEZ, dozorčí radou a odpovědnými rezorty, jestli je i do budoucna dostatečná důvěra pro to, aby vedení ČEZ pracovalo v tom složení jako doposud". Dodal, že existují "některé otazníky a na ně je potřeba v nejbližších dnech odpovědět".

Peníze za distributory už v roce 2004

Sobotka chce, aby ČEZ ukončil splátky za nákup energetických distribučních společností již v příštím roce. Podle současné smlouvy to přitom má být až v roce 2005. "Usiluji o to, aby ČEZ tyto splátky definitivně splatil v roce 2004 do rozpočtu Fondu národního majetku," řekl ministr. Kříž tuto informaci potvrdil a uvedl, že s tím společnost počítá. "Další předčasné zaplacení splátek za nákup podílů v regionálních energetických společnostech již vedení společnosti diskutovalo s panem ministrem Sobotkou a představenstvo ČEZ již do podnikatelského plánu toto předčasné zaplacení zahrnulo. V příštím roce tak budou zaplaceny obě zbývající splátky ve výši 3,735 miliardy korun," řekl Kříž.

Sobotka chce předčasným splacením stabilizovat finanční situaci Fondu národního majetku v příštím roce. ČEZ musí za nákup osmi distribučních společností zaplatit tedy ještě 7,47 miliardy korun. Původně měl polovinu splatit ke konci června příštího roku a zbytek o rok později. Minulý týden ČEZ předčasně zaplatil splátku 3,735 miliardy, podle prvního splátkového kalendáře splatnou v roce 2006. Na jejím přesunu na říjen se v červnu dohodl fond s ČEZ, letos tak elektrárenská společnost zaplatila fondu 9,249 miliardy korun.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám