Článek
Mezi manažery, kteří by považovali za ospravedlnitelné použít nadstandardní náklady na reprezentaci firmy v době ekonomické krize, je pak Slovensko na prvním místě žebříčku, ČR na třetím, druhé bylo Japonsko.
Průzkum, který od loňského října do letošního ledna prováděla společnost v 55 zemích světa vždy na 50 respondentech z řad manažerů, ve středu zástupci firmy představili na tiskové konferenci.
O tom, že korupce je v jejich státu rozšířená, je přesvědčeno 56 procent českých a dvě třetiny slovenských respondentů. „Přes velké rozdíly v řadě postojů mají Češi a Slováci bohužel jedno společné: Jedná se o vysokou toleranci k využití neetických nástrojů v podnikání, ať se jedná o přímý úplatek nebo poskytování drahých dárků a zábavy obchodním partnerům," uvedl Tomáš Kafka z oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti pro ČR a Slovensko.
Drahé dárky nebo výlety
Česká republika si ale v tomto mezinárodním srovnání oproti roku 2014 polepšila nejvíce ze všech států, o 13 procentních bodů. Slovensko se naopak o deset procentních bodů zhoršilo.
Pokud si budou manažeři myslet, že jejich okolí uplácí, je pro ně jednodušší přidat se k úplatkářům také. Například 44 procent slovenských manažerů by uplácela kvůli získání nebo udržení zakázky, v ČR jde o 12 procent, světový průměr je 13 procent.
Některou z forem neetických obchodních praktik (úplatky, drahé dárky či výlety za zábavou) je připraveno využít až 82 procent slovenských a 64 procent českých manažerů. Slovensko se dokonce v této kategorii umístilo globálně na prvním místě, a to před Malajsií (76 procent) a Indonésií (74 procent). Česko je páté.
Průměr pro střední a východní Evropu je přitom pouze 40 procent, v západních zemích dokonce jen 29 procent. V ochotě poskytnout obchodním partnerům zábavu jako nástroj získání kontraktu si jsou Česká a Slovenská republika naopak stále velmi blízké. Tuto formu připouští 60 procent českých a 66 procent slovenských respondentů, v obou případech tedy daleko více, než je celosvětový průměr (21 procent).