Článek
Favoritem kongresu je profesor Petr Fiala, exministr školství a bývalý rektor Masarykovy univerzity, který si z regionálních sněmů odnesl dvanáct nominací na šéfa.
Tu poslední získal ve čtvrtek v Plzni. Tam se opřel i do vlastních řad. Členy vyzval, aby se přestali paušálně kritizovat a sebeobviňovat. „Jsem alergický na termín kmotrovská strana, který často zaznívá právě z řad ODS. Jsou-li někde ekonomické zájmy silnější než politika, tak ukažme na konkrétního člověka,“ sdělil.
Zároveň členy vyzval, aby nebyli uhranutí jinými hnutími nebo spasiteli. „Nepotřebujeme žádné kopie Kalousků, Babišů ani pana Schwarzenberga,“ dodal. [celá zpráva]
Miroslava Němcová na nedělním jednání širšího vedení ODS.
Kromě Fialy bude kandidovat Miroslava Němcová, která dlouho mlčela, ale svůj záměr naplno deklarovala v úterním Právu. „Určitě budu kandidovat, když už jsem to jednou oznámila,“ citovalo Právo Němcovou.
Jenže nominaci nezískala ani na své rodné Vysočině, která podpořila Fialu. Předsedou chce být i europoslanec Edvard Kožušník, kterému spolustraníci podsouvají, že svou kandidaturou si dělá reklamu do eurovoleb.
Edvard Kožušník
Jeho kolega z evropské lavice Jan Zahradil má ambice být prvním místopředsedou, v této bitvě se utká s Jiřím Pospíšilem, který ve čtvrtek získal nominaci doma v Plzni.
„Jsem připraven stát po boku předsedy a starat se o věci, jako je chod hlavní kanceláře nebo technické řízení strany,“ řekl Pospíšil.
Na rozdíl od Fialy ale Pospíšil nepodporuje změny v orgánech strany, jako je zúžení počtů členů výkonné rady. Těch by mohlo být jen čtrnáct, podle jednotlivých regionů. Každý by mohl mít jen jednoho zástupce a dá se očekávat, že by tak ve výkonné radě zasedli šéfové regionů, kteří se ale už dnes mohou scházet. Pospíšil si také nepřeje výraznou personální obměnu ODS.
„Mohlo by to zkomplikovat opoziční práci v parlamentu, potřebujeme zkušené politiky,“ uvedl.
Langerova pomsta
Ve volbě se odrazí střet nových a starých tváří – někteří činovníci ODS volají po kompletní obměně vedení, jiní upozorňují, že strana potřebuje ve svém čele matadory, jinak v politických bitkách neobstojí.
O místopředsednické křeslo má zájem řada členů ODS. Naposledy se o funkci přihlásila starostka obce Obrnice Drahomíra Miklošová, která loni získala cenu Rady Evropy, jež se uděluje za inovativní projekty podporující romskou integraci.
Bez šance zřejmě není senátor Miloš Vystrčil či europoslanec Evžen Tošenovský. Do místopředsednického křesla kandidují i pražští politici exprimátor Bohuslav Svoboda a předseda oblastní rady Prahy 3 Alexander Bellu.
Místopředsedou chce být i poslanec a olomoucký primátor Martin Novotný, kterému ale jeho mateřská organizace v Olomouci neudělila podporu. Místo toho podpořila politologa Petra Sokola, který už dostal nominaci na Vysočině.
Zdroj z ODS hovoří o tom, že šlo o pomstu ze strany bývalého místopředsedy ODS Ivana Langera, který byl ve volbách 2010 vykroužkován a v roce 2012 neprošel do výkonné rady ODS.
Právě Novotný byl jedním z největších Langerových protivníků v olomoucké ODS. Novotný to nechtěl komentovat. „Na rozdíl od spousty ostatních nebudu před kongresem prát špinavé prádlo, a proto nebudu nic říkat, i když bych měl co říct,“ řekl Právu.
Restart, nebo zánik?
Kandidáti do vedení ODS hovoří o tom, že víkendový kongres bude pro stranu restartem, jiní členové jsou skeptičtější. Například první náměstek ostravského primátora Dalibor Madej Právu řekl, že ODS je podle něj před zánikem, a kongres to nezmění.
„Bohužel není vůle něco měnit. Fiala je slušný člověk, ale bude-li zvolen předsedou, jako že ano, a nezmění se stanovy, tak jsme před posledním kongresem. Výkonná rada bude mít zřejmě 14 regionálních šéfů, a všichni z nich stáli za tím výsledkem, který ODS má,“ řekl Právu Madej, podle kterého by se tento kongres měl zabývat pouze změnou stanov.
