Článek
Vážený pane Hekrdlo, s pobavením jsem si přečetl vaši filipiku proti Spojeným státům a jejich zahraniční politice. Zvláště jsem byl fascinován vědeckým způsobem, jímž jste zkoumal trvající snahu mé země zbavit svět odporného režimu, který byl stálou hrozbou svým sousedům a podporoval terorismus.
Jsem přesvědčen, že se považujete za vyváženého, objektivního a dobře informovaného novináře, který by se nesnížil k povrchním nadávkám a k psaní ubohých husákovských protiamerických tirád, jak to v této zemi bylo před rokem 1989 v módě. Abych však sledoval váš zářný příklad, podívám se na několik vašich tvrzení v komentáři z 28. dubna.
Podle vás velvyslanec Stapleton odmítl českou hlavu státu tím, že řekl, že americko-české vztahy nemohou být narušeny jedním politikem. Jak jste dospěl k tomuto závěru? Je jasné, že silné a přátelské vztahy mezi našimi zeměmi nikdy nezávisely na jednom politikovi, ať už to byl prezident Havel, nebo prezident Clinton. Takový výrok v žádném případě neshazuje současného obyvatele Pražského hradu. V nedávném rozhovoru pro Lidové noviny pan velvyslanec vlastně výslovně řekl, že mluvil v obecné rovině a ne o prezidentu Klausovi.
Dále citujete velvyslancovu nelibost s protiválečnou rezolucí ČSSD při nedávném sjezdu strany jako důkaz, že odmítá největší politickou stranu v České republice. Jak jste dospěl k takovému závěru? Politické strany jak zde, tak v USA reprezentují mnoho různých rozporných názorů. Z jejich sjezdů mohou vzejít rozmanitá usnesení, které se někomu líbí, a jinému zase ne. Jestliže velvyslanec Stapleton učinil výjimku v případě jediné rezoluce jedné strany, nijak tím nezpochybnil tuto stranu ani její účast na demokratickém procesu. Můžeme jen aplaudovat tomu, že ve vaší zemi dnes existuje takto otevřená veřejná diskuse a nikdy bychom se nesnažili tento stav změnit.
Vy však jdete dále a obviňujete mou zemi z obcházení OSN a tím i všech zemí světa! Jak jste k takovému závěru dospěl? Jenom obyvatel opuštěného ostrova, zbavený po celý minulý rok kontaktu se světem, by mohl přehlédnout obrovské úsilí, které americká diplomacie vynaložila na mírové řešení krize, a po selhání tohoto úsilí na získání široké mezinárodní podpory pro akci, opírající se o více než tucet rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Když pominu vaše solidní marxisticko-leninské pojetí světových dějin, nezbývá mi jiný závěr, než že váš komentář obsahuje hlubokou protiamerickou předpojatost a nikoli vážnou analýzu aktuálního stavu světa. Svou "eliminační metodou" jste sám sebe jasně zařadil do kategorie povrchních a hluboce tendenčních polemiků. Je možné, že vaše pokřivená analýza by odpovídala požadavkům nedávné doby ve vaší zemi a i dnes by byla vítána ve státních sdělovacích prostředcích zemí, jako jsou Kuba, Severní Korea a Čína.
Přečtěte si:
Rád bych si však myslel, že aktuální stav české žurnalistiky je hodnotnější a nestrannější a neklesá na úroveň ventilování osobních sympatií na úkor pravdy a rozumu. Závěrem bych vám chtěl poděkovat za poskytnutí srozumitelného a přesvědčivého důkazu o vaší protiamerické zaujatosti. Vždycky má cenu vědět, kdo je vaším přítelem a kdo naopak považuje snahu vaší země o odzbrojení totalitního režimu ohrožujícího svět za "dělení irácké kořisti".
