Článek
Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol, připomněl prezidentovi soud.
Podle senátu soudkyně Viery Horčicové může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný.
Jiří Fajt
„Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno,” uvedla Puci. Rozsudek je pravomocný. Lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek.
Lhůtu zákon nestanoví
Podle Hradu lze očekávat, že prezident učiní v této věci v reakci na soudní verdikt rozhodnutí.
Právník Hradu Marek Nespala zatím nemá písemné odůvodnění rozsudku. „Až se s písemným odůvodněním seznámíme, tak dám klientovi doporučení, jak dál postupovat. To znamená, zda proti tomuto rozhodnutí brojit kasační stížností, anebo přistoupit k novému rozhodnutí v intencích požadavků správního soudu,” řekl.
Připomněl zároveň, že prezident nemá žádnou lhůtu, ve které by musel znovu rozhodnout. „Samozřejmě správní lhůta tady není, ale prezident republiky v tomto případě nebude nečinný,” dodal právník.
Fyzik Ivan Ošťádal na archivním snímku
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).
