Hlavní obsah

V létě tu virus téměř nebude, míříme ke kolektivní imunitě, říká biochemik Hostomský

Jan Menšík, Novinky, Jan Menšík

Česká republika má z hlediska vývoje epidemie už to nejhorší za sebou. Podle biochemika a ředitele Ústavu organické chemie a biologie Akademie věd ČR Zdeňka Hostomského už podobně velká vlna, jako tomu bylo v minulých měsících, na podzim nepřijde. Že by přišla nějaká agresivní mutace schopná obejít imunitu po očkování nebo prodělání nemoci covid-19, nepředpokládá. Pokud by se tak přece jen stalo, firmy stihnou vyrobit novou verzi vakcíny.

Foto: Petr Horník, Právo

Profesor a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský

Článek

Vy jste pro CNN Prima News uvedl, že epidemie je u konce a další vlny se bát nemusíme. Z čeho při tomto tvrzení vycházíte?

Já jsem říkal, že se nezopakuje to, co se stalo loni, čili příchod velké nové vlny. A že pokud vůbec něco přijde, bude to maximálně nějaká malinká vlnka.

Očkování zabírá, ukazují data

Domácí

Neobáváte se, jako řada dalších odborníků, že by nás na podzim mohly zasáhnout nové mutace, na které nebudou fungovat vakcíny ani získaná imunita po prodělání?

Na to se odvolává spousta lidí. Uznávám, že nevíme, jaké přijdou nové mutace, ale spousta těch variant viru tu už je – připomeňme britskou, jihoafrickou, brazilskou, indickou – , a vakcinace je stále účinná a očkovaní lidé jsou před nimi chráněni.

Vaše domněnka, že na podzim nic většího nepřijde, pramení tedy z dosavadních zkušeností, které říkají, že vakcíny chrání před zatím objevenými mutacemi?

Ano, to je důležité zjištění. Ale hlavně situace v naší populaci bude letos na podzim z imunologického hlediska úplně odlišná od té, v níž jsme byli v loňském roce. To bylo ještě před příchodem vakcín a většina lidí se s virem setkávala poprvé. Letos budou miliony lidí očkovány, nebo nemocí už prošly.

Samozřejmě se nedá vyloučit, že se najednou objeví nějaká nová varianta, která vše převálcuje a nebude rozlišovat, jestli je někdo očkovaný nebo přirozeně imunní proti původní variantě, a začne nás všechny kosit. Tuto možnost ale vidím jako velmi nepravděpodobnou.

Musely být děti tak dlouho doma? Letos to určitě smysl mělo, tvrdí Dušek

Domácí

Na druhé straně i na tuto možnost je věda připravena. Máme technologie bezpečných mRNA vakcín, jako je Pfizer či Moderna, a nastupují i další. Tyto firmy mohou během několika dnů přeprogramovat tu mRNA, a i agentury, které schvalují nová léčiva, jsou srozuměny s tím, že vše půjde zrychlenou cestou, takže na trhu může být upgradovaná vakcína, zacílená na novou variantu, do dvou nebo tří měsíců.

Pak by bylo otázkou, jak rychle se lidi přeočkují, což může nahrávat šíření mutace a případnému vzedmutí epidemie.

Přesně tak, to už je logistika, aby se toho rychle vyrobilo dost. Nemuselo by se čekat rok, ale jen měsíce, teď se už dokonce mluví i o týdnech. Ta nebezpečná nová varianta se třeba může objevit v Indii nebo v Číně, ale tím se už o její existenci bude vědět. Než se dostane dále do světa, tak to přece jen pár dní nebo týdnů potrvá a firmy na to mezitím zareagují, tudíž budou mít náskok pro přípravu této takzvané třetí dávky.

Pevně doufám, že ten nový školní rok bude bez roušek a normálně začne prvního září.
Zdeněk Hostomský

Jak bude podle vás vypadat s ohledem na riziko nových mutací nový školní rok a návrat dětí do lavic po prázdninách? Bude podle vás potřeba, aby se děti testovaly a nosily roušky? Po prázdninách by už měla být velká část populace více či méně imunní.

Plaga: Testy dětí i na podzim, jinak opět rotační výuka

Domácí

Myslím si, že ne. Je pravda, že spousta lidí pojede do ciziny a je zde určitá šance, že se nakazí něčím nebo přivezou něco, co tady ještě nebylo. Ale já pevně doufám, že ten nový školní rok bude bez roušek a normálně začne prvního září.

A pokud by se náhodou skutečně objevila nějaká těžká varianta, tak nastane striktnější režim. Myslím, že už jsme na to ale vybaveni, například pověstným trasováním a testováním. Během léta, a jsme tomu blízko, se dostaneme do fáze, kdy tu ten virus skoro nebude. Mohou být nějaká lokální ohniska, ale ke kýžené kolektivní imunitě se postupně dopracováváme.

Už jsme se toho dotkli. Kolik lidí už je podle vás proti nákaze imunních?

Těch lidí, kteří si infekcí prošli, je hodně. Klidně i polovina populace. Oficiálně je to 1,8 milionu, ale znalci říkají, že to může být dvakrát až třikrát tolik. A k tomu tu je stále rostoucí počet očkovaných lidí. Ono se to samozřejmě do jisté míry překrývá, ale dovedu si představit, že koncem léta zde může být imunních 60 či 70 procent populace.

Jak je na tom Česko s očkováním? Data z EU jsou nelichotivá

Koronavirus

Dlouhodobě se diskutuje o tom, zda lidi víc chrání postvakcinační imunita, nebo ta přirozená po prodělání covidu. Jak to vidíte vy, co je silnější?

Jsou na to různé názory. Jsou lékaři, kteří tvrdí, že není nad přirozenou imunitu. Zatím to vypadá, že na ty varianty, které známe, typicky tu britskou, je vakcinace vlastně účinnější, protože se zaměřuje na dominantní antigen, ten tzv. spike protein.

Když přijde nějaká nečekaná varianta, která ho bude mít pozměněný, tak tím, že přirozená imunita je širokospektrální, tedy je zaměřena i na ostatní proteiny toho viru, tak může být účinnější, protože má více možností a tím i větší šanci se této nečekané variantě ubránit.

Imunita vůči koronaviru je na roky

Svět

Kdybych to měl shrnout, tak oba přístupy k imunizaci jsou cenné a bral bych je jako ekvivalentní.

Reklama

Související témata:

Související články

Očkování zabírá, ukazují data

Hlavní zbraní proti šíření epidemie koronaviru je očkování. Aktuální průběžná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují, že díky...

Výběr článků

Načítám