Jako z Čechova, zhodnotil Zaorálek pohovor s prezidentem. Prošel i Dienstbier

„To hlavní, co jsme si nakonec řekli, se mi spojuje s tím, co píše Anton Pavlovič Čechov ve všech svých hrách, protože to říká strýček Váňa. Myslím, že to zazní ve Třech sestrách i ve Višňovém sadu, a je to věta: ‚Musíme pracovat‘. Řekli jsme si, že i ve věcech, kde se shodujeme, i tam, kde ještě budeme nějakou shodu hledat, budeme muset pracovat a hledat prospěch České republiky a tohoto státu,“ řekl Zaorálek novinářům po jednání se Zemanem.

S prezidentem si prý na začátku stanovili okruh témat a postupovali od těch, na kterých se jednoduše shodnou, až po ta, kde je shoda obtížněji dosažitelná.

„Takže od těch věcí, kde jsme se víceméně shodli – to jsou problémy, které se týkají Evropy, EU, společné evropské měny, budoucnosti Evropy, jsme přešli k ekonomické diplomacii. Tam se ukázalo, že jsme schopni vést debatu produktivně. A pak jsme se dostali až k některým těm obtížnějším věcem, kde tušíme i z let, kdy jsme debatovali, že jsou spory největší,“ řekl Zaorálek.

S prezidentem se úplně neshodl na tématu zahraniční politiky ve vztahu k Blízkému východu, ale dodal, že by v tom nemusel být „fatální spor“.

Kandidát na šéfa české diplomacie soudí, že schůzka byla úspěšná. „Bylo to spíš takové hledání metody a způsobu, jak o těch věcech mluvit, abychom vytvářeli shodu. A můj pocit ze schůzky je dobrý proto, že jsem měl dojem, že i u prezidenta jsem cítil zásadní připravenost na to, že je to profesionální věc,“ uvedl Zaorálek.

Podle něj je nutné, aby spolu s prezidentem vytvářeli jednotnou zahraniční politiku.

Co se týče jeho jmenování, podle Zaorálka ani nebyly pochyby o tom, že by ho Zeman nejmenoval. „Myslím, že bylo jasno snad celou dobu. To není něco, co by se tady řešilo,“ poznamenal.

Připustil ale, že zřejmě dojde k posunutí termínů, kdy mají být noví ministři uvedeni do úřadů. A to proto, že premiér Bohuslav Sobotka pojede do Budapešti.

„Došlo k určité komplikaci, která je dána tím, že premiér Bohuslav Sobotka bude muset ve středu večer odcestovat do Budapešti na schůzku premiérů Visegrádu kvůli situaci na Ukrajině, a proto, tak jak to chápu, se zdrží jmenování jednotlivých ministrů. Pravděpodobně dojde i k posunu během čtvrtka. Takže data, která jsme dostali, se mohou měnit. V tuto chvíli ani nevím, kdy ty nástupy budou, včetně mého,“ uvedl.

Schůzku s prezidentem si pochvaloval poslední z pozvaných ministerských kandidátů Jiří Dienstbier. Neshody a spory, které se Zemanem měl například při loňské volbě hlavy státu, se prý nijak neprojevily.

„Byla to věcná debata. Pravda, nebavili jsme se výhradně jenom o legislativě a lidských právech, zabrousili jsme i do jiných oblastí našeho politického života, ale pokud jste čekali nějaký konflikt, tak ten se jistě neodehrával. Bylo to ve věcné rovině,“ řekl novinářům kandidát na ministra pro lidská práva.

Prezident mu prý nesdělil ani žádné výtky. „Nevytkl, protože žádný problém není,“ řekl.

Co se týče jeho působení jako ministra pro lidská práva, chce se zaměřit například na zvýšení sociální soudržnosti občanů. „To hlavní, co by se mělo podařit, je, že se zlepší ochrana lidských práv, že se zvýší sociální soudržnost české společnosti, že nějakým způsobem velmi výrazně posuneme problém sociálně vyloučených lokalit a například se posílí i rovnost v postavení mužů a žen,“ řekl.

Je také pro zrušení tzv. lisabonské výjimky, kterou vyjednal Václav Klaus. „Mohli bychom začít velmi symbolicky, ale důležitým způsobem symbolicky tím, že vláda odstoupí od požadavku na výjimku z listiny základních práv Evropské unie, aby se Česká republika touto formou vlastně přihlásila k principu ochrany lidských práv.“

Schůzka obou kandidátů na ministry byla ostře sledovaná především kvůli tomu, že Zaorálek ani Dienstbier nepatří k prezidentovým oblíbencům. Zaorálek je jedním  z tzv. zrádců, kteří měli Zemana podtrhnout při prezidentské volbě v roce 2003.