Akci na osvobození unesených Češek odsouhlasil přímo Nečas, zmařilo ji počasí

Písemné potvrzení, že mají volné ruce k zásahu, totiž tehdy podle dvou důvěryhodných zdrojů Práva vyžadovali Američané, kteří měli celou misi provést.

Chtěli tím získat jistotu, že v případě, kdyby se akce nepovedla a někomu se něco stalo, nebude nikdo USA napadat za to, že zasahovaly vůči českým občankám bez souhlasu českého státu.

„Nečas se tehdy zachoval jako chlap, vzal tu odpovědnost na sebe a podepsal to,“ řekl Právu důvěryhodný zdroj seznámený s tehdejším děním v případu unesených dívek Antonie Chrástecké a Hany Humpálové. Doplnil, že Američané by bez souhlasu Čechů do akce jinak nešli.

Sám Nečas svou roli v celé věci nechtěl v úterý příliš komentovat, nicméně z jeho vyjádření vše jasně vyplývá.

„Vše, co se dělo kolem kroků na záchranu dvou unesených občanek ČR, spadá pod ochranu utajovaných skutečností a jsem vázán mlčenlivostí, takže vám to nesmím potvrdit. Nicméně vám to ani nevyvracím,“ napsal Právu v SMS někdejší premiér.

Byl to prý právě on, kdo krátce po únosu dívek svolal organizační schůzku bezpečnostních složek s kabinetem a určil jako koordinátora záchranných operací Vojenské zpravodajství.

Tamní rozvědčíci totiž měli nejen svého člověka jako vojenského přidělence v Afghánistánu, ale i dlouholeté dobré kontakty na místní zdroje i americké jednotky. Nejdříve se tedy koordinace mise ujal tehdejší náměstek šéfa vojenské tajné služby a nyní ředitel Vojenské kanceláře prezidenta Rostislav Pilc.

Ten dokonce zamířil i do Pákistánu jednat, ale podle jednoho ze zdrojů Práva se vrátil s nepořízenou. Proto jeho roli hlavního koordinátora převzal přímo ředitel Vojenského zpravodajství Milan Kovanda.

Jeho lidé navíc údajně získali prvotní poznatky, kde by obě dívky měli únosci zadržovat – právě v Afghánistánu. Proto se spojili s Američany, kteří pak i pomocí satelitních snímků a podle zdroje Práva i dronů upřesnili místo zajetí dvou mladých bělošských žen. Výsadkový tým Američanů byl připravený na záchranu dívek v květnu 2013.

Podle zdroje Práva neměly americké ani české tajné služby do poslední chvíle stoprocentní jistotu, že na daném místě jsou právě Humpálová s Chrásteckou.

„V té době a v tamní lokalitě byl totiž zachycen pohyb i dvou Francouzek, takže se nevědělo, zda těmi, koho chtěli osvobodit, budou Češky, nebo Francouzky. Hovořilo se o dvou běloškách,“ nastínil zdroj redakce. I tak bylo rozhodnuto akci v Afghánistánu provést s tím, že v případě úspěchu budou zachráněny dvě Evropanky.

Americké záchranné jednotky se přesunuly do blízkosti místa možného zajetí dívek, a to 24 hodin před dnem zásahu. Podle zdroje redakce u toho byl i český zástupce z elitní 601. skupiny speciálních sil, který na americké základně dělal jakéhosi prostředníka v otázce koordinace a informací mezi USA, ČR a pákistánskou tajnou službou.

Když nastal den D, nepostavili se misi žádní nepřátelé, nýbrž počasí, respektive, jak už dříve zmínila MF Dnes, písečná bouře. Rozkaz pozastavit misi přišel hodinu před vzletem jednotky s tím, že ji spustí hned, jak to počasí dovolí.

„Jenže po bouři byly holky fuč. Před ní podle snímků byly na místě, po ní se po nich slehla zem. Chyběla jedna hodina a měli by je,“ podotkl zdroj redakce s tím, že únosci dívky přesunuli na neznámé místo.

„Je možné, že někdo z nich zahlédl některý z těch dronů, anebo šlo skutečně o náhodné rozhodnutí změnit místo úkrytu. Ti únosci to dělali často,“ konstatoval zdroj.

Každopádně akce byla zrušena a další se až do minulého týdne, kdy se Chrástecká s Humpálovou konečně dostaly na svobodu, neuskutečnila. Proč tam byla prodleva téměř dva roky?

Nepřímo to může souviset s velkou zatýkací akcí české policie v případu kolem bývalé šéfky Nečasova sekretariátu a jeho současné manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové), která nastala v červnu 2013 a měla za následek pád celé vlády.

Tehdy v poutech skončil i tehdejší šéf Vojenského zpravodajství Kovanda, jehož podřízení do té doby na pátrání a případné záchraně obou Češek s Američany spolupracovali.

„Vezměte si, že tehdy museli skončit jak ředitel vojenské tajné služby, která tu věc řešila, tak i premiér Nečas a jeho vláda, tedy hlavní osoby vyvíjející aktivity na záchranu těch holek,“ konstatoval zdroj redakce.

„Kdyby nebyl zátah v kauze Nagyová, tak by ty holky byly podle mě do Vánoc 2013 doma,“ míní druhý ze zdrojů redakce. Vojenští zpravodajci totiž podle něj do červnového zatýkání usilovně pátrali po novém vězení dívek a i v koordinaci s Nečasovým kabinetem byli připraveni uskutečnit další záchrannou misi.

Po policejním zátahu převzala roli hlavního koordinátora při záchraně dívek civilní rozvědka (ÚZSI). I ta podle médií vyvíjela aktivity a nelze vyloučit, že se nakonec podílela na osvobození dívek.

Nicméně hlavní roli nejspíše sehrál někdo jiný. Podle zdroje Práva to nebyl ani Katar, jak spekulují některá média, a nejspíš ani turecká humanitární organizace IHH, která v poslední fázi Chrásteckou s Humpálovou převzala a oznámila světu jejich záchranu.

Podle mínění zdroje redakce se spíše na celé záchranné akci podílela jako prostředník, tedy ten, kdo seznámil a dal dohromady vyjednavače obou stran.

Na jedné z nich byli tedy únosci a podle zdroje Práva na druhé s největší pravděpodobností opět americké tajné služby.

„Nikdo jiný než Američané nemá v Pákistánu takové kontakty, vliv, možnosti i technické a personální zázemí. Podle mě sehráli hlavní roli oni a vyjednali s únosci propuštění těch holek. A na 99,9 procenta jsem si jist, že to bylo za výkupné, ať už finanční, nebo šlo o výměnu osob,“ doplnil zdroj Práva.