Článek
Má bílé květy s červenými pruhy, uprostřed ji zdobí žluté prašníky a její tvůrce - zahradník Jan Dvořák - semínka vysel opravdu před dvaceti lety, když mu bylo padesát.
Kamélie ale rozkvétají po patnácti až dvaceti letech, mnohé ze šlechtitelských pokusů jsou neúspěšné. Dvořákovi bylo nedávno sedmdesát a tento mu rozhodně vyšel!
Největší sbírka v Česku
Nová odrůda se jmenuje po něm i proto, že se více než pětatřicet let staral o rájeckou sbírku kamélií. Tvoří ji 400 odrůd kamélií a je největší sbírkou svého druhu v Česku.
„Šlechtění nových odrůd je zdlouhavá cesta pokusu a omylu. V době květu se prašníky z květu jedné odrůdy otřou o prašníky květu druhé odrůdy. Semena se vysejou a pak se jen čeká a čeká,“ řekl Právu rájecký zahradník Evžen Kopecký. Výsledek šlechtění je podle něj vždy nejistý.
Teprve podoba květů, tedy pestrost jejich barev, ukáže, jestli šlechtitelský pokus vyšel. Pokud jsou všední a nezajímavé, je nutné začít znovu a čekat další léta.
Rájecká kolekce kamélií vznikla v roce 1973, kdy tamní zahradnictví získalo prvních 50 odrůd z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy. Zahradníci ji postupně rozšiřovali o nové odrůdy a některé i sami vyšlechtili. Jmenují se například Anička, Zuzana, Hana, Emilka nebo Věra. Nové odrůdy kytek většinou dostávají jména po ženách.
„U našeho nejnovějšího přírůstku jsme udělali výjimku. Nebýt Jana Dvořáka, naše unikátní kolekce by neexistovala. Ještě máme ve sklenících nové odrůdy, které zasadil a u nichž zatím nevíme, zda budou stát za to. Čekáme na jejich první květy,“ doplnil Kopecký. Kamélie jsou velkou atrakcí rájeckého zámku. Některé z těchto keřů jsou přes půl století staré a měří až tři metry.
Na přelomu února a března, kdy jsou v plném květu, míří na prohlídku skleníků tisíce lidí.
Zahradníci by chtěli historické skleníky rájeckého zámku obnovit do jejich původní podoby, a vytvořit tak pro kamélie lepší podmínky. Část skleníků byla kdysi zbourána. Projekt, jenž by mohl přijít na milión korun, se teprve připravuje.
Název po lékárníkovi Jiřím Kamelovi
Jen málokdo z návštěvníků zámku ví, že kamélie jsou pojmenovány po brněnském přírodovědci a lékárníkovi Jiřím Kamelovi (1661-1706), který v 17. století pobýval na Filipínách a pro vědu popsal tamní rostliny i s jejich léčivými účinky. Z práce tohoto jezuity zamilovaného do cizokrajných rostlin těží farmacie dodnes.
Kamélie lze najít v přírodě především v Japonsku, které ale Kamel nenavštívil. Kamélie podle historiků zřejmě nikdy nespatřil. Jméno po něm dal těmto rostlinám z úcty ke Kamelovi švédský botanik Carl Linné.
