Článek
Výrobě dekorací a nábytku se Jana Ruská z Nového Boru na Českolipsku věnuje již několik let. Pracovat se sklem a pryskyřicí se učila nejdříve na výrobě šperků, postupně však přešla i k rozměrnějším kusům. Metodou pokusu a omylu nakonec si nakonec vytvořila techniku, kterou nazvala chimaera. Její podstatou je upcyklace starého nábytku.
„Upcyklace mi dává větší smysl, protože recyklace je jenom recyklace. Je to stará věc, která je jenom trochu obnovená a posílá se dál. Upcyklace tomu ale dodává nějakou nadhodnotu, dodává tomu umění. Je tam otisk lidské ruky, společně s pamětí, která tam byla,“ řekla Novinkám výtvarnice.
Technikou chimaera upcykluje výtvarnice stoly, konferenční stolky, skříně, ale i svítidla.
| Víte, co je upcyklace? |
|---|
| Slovo upcyklace vzniklo složení předpony up, jež v angličtině označuje směr vzhůru a slova cycle, jež lze přeložit mj. i jako cyklus. Upcyklace je relativně nový trend projevující se především v oblasti designu. Na rozdíl od recyklace, kde se starý předmět opraví, nebo třeba jen zachrání před zkázou, ale zachovává si svůj původní účel, při upcyklaci se způsob používání předmětu mění. Upcyklací získává hodnotu novou, vyšší, a to buď ve smyslu uměleckém, nebo užitném, či v obou zároveň. Zatímco recyklace vyžaduje především řemeslnou zručnost, upcyklace je více tvůrčí, mnohdy nepřehlédnutelně umělecká činnost. (nes) |
„Technika chimaera je mnohovrstvá skladba skla a pryskyřice, mezi které se vkládají rostliny. Pracuji s vrstvami, protože mám ráda tu hloubku, čímž dostávám takový jiný svět. Tím se liším od klasického využití pryskyřice v nábytku,” vysvětluje výtvarnice.
Každou jednotlivou vrstvu rostlin zalitou pryskyřicí přitom Jana Ruská dlouho promýšlí, aby měla výsledná kompozice rozložení umělecký význam. Vyrábět jde touto technikou veškerý nábytek, vhodné jsou však především kusy s většími plochami. „Je třeba tomu dát opravdu minimálně měsíc, dost často je to i mnohem déle,“ dodává.
Díky postupnému vrstvení rostlin získává výsledný povrch hloubku.
Designové stoly z historických parket. Dvojice Čechů vyrábí nábytek s příběhem
„Začínám sběrem bylin, které starou technikou suším. Samozřejmě se musí připravit i podklad - obrousit, musí se nějak zvrásnit, aby se materiály trošku prolnuly,” popisuje proces výroby autorka. Používat se podle ní dají jakékoliv rostliny. Výtvarnice si je sama sbírá v tuzemsku i zahraničí.
„Snažím se používat vyzkoušené rostliny, které neztrácejí barvu. A nejraději mám takové, které už třeba sloužily k večeři housenkám a podobným tvorům, protože ty projedené listy potom vytvářejí úžasné efekty,” svěřuje se. Zatímco sklo získává výtvarnice od místních sklářů, speciální bio pryskyřici si nechává dovážet až z Francie.
Nábytek upcykluje ve svém ateliéru v Novém Boru.
„Pryskyřice se dá barvit různými pigmenty, já zatím používám jen černou a bílou. Mám pocit, že neustále balancuji na hraně kýče, takže se snažím tam opravdu dostávat tu přírodu ve své podobě,” říká výtvarnice.
Upcyklovaný nábytek výtvarnice i prodává. Ceny se odvíjí od velikosti a dalších parametrů jednotlivých kusů. Například stolek s poloměrem desky kolem 45 cm vyjde zhruba na pět tisíc korun. Jak ale autorka zdůrazňuje, každý kus je naprostý originál.
