Základním bodem rekonstrukce bytu se stala práce se světlem

Hlavním cílem bylo vytvořit vzdušný a světlý prostor s přirozeným denním světlem.

Důležitým prvkem architektonického řešení byla práce s denním světlem a snaha rozdistribuovat přirozené světlo do všech zákoutí bytu. Hlavně do hygienického zázemí a vstupných prostor.

Snahou architektů bylo také navodit pocit světlého prostoru napříč bytem už při samotném vstupu. Jelikož se ale vstup nacházel v neprosvětlené hloubce bytu u samotného komunikačního jádra bytového domu, bylo třeba vytvořit průhled pomocí stavebních úprav.

Odstraněním a úpravou hygienického zázemí se vytvořila nová koupelna v centrální poloze, která tvoří srdce prostoru.

Tímto počinem se celkově utvořila dispozice, která navodila dojem okružního bytu. Ten spočívá v provozním koloběhu po ose vstup – koupelna – ložnice – denní zóna. Návaznost obývacího pokoje – ložnice je reprezentována dvoukřídlým dveřním přechodem.

Použití prosklení na dveřních křídlech neubírá z proslunění bytu ani v případě uzavření místnosti. Prostor lze opticky dělit prostřednictvím vhodně umístěných linií závěsů.

Vstupní část bytu je opticky rozšiřována použitím zrcadlových ploch na nábytkové sestavě. Takové úpravy vytvořily pocit prostorové velkorysosti, jaké si tento byt zaslouží.

„Od první obhlídky nám bylo jasné, jakým směrem se budeme ubírat – vytvořit funkční, moderní a minimalisticky řešený interiér, ale zároveň vdechnout bytu staroměstský charakter a zachovat původní autenticitu stavby,“ vysvětluje architekt Marek Abramovič.

Nábytkové sestavy se realizovaly jako A-typové. Dominantním prvkem dispozice je centrálně situovaný nábytkový kubus tvořený kuchyňskou linkou, plynule přecházející do ložnicové šatní sestavy.

V chodbové části zase přechází formou stěnového obkladu až do koupelnové sestavy.

Obytný prostor bytu je tvořen prostornou obývací místností spojenou s kuchyňskou a jídelní částí. Kuchyňskou pracovní část doplňuje pracovní ostrůvek, který je koncipován na subtilních nožičkách s možností jeho posunutí v rámci kuchyňského prostoru.

Industriálnost návrhu je zastoupena i v podobě řešení otevřené knihovny, konstrukčně tvořené z betonářské oceli.

V interiéru převládají světlé barvy a přírodní materiály. Dřevěná vlysová podlaha se stromečkovým vzorem plyne celým obytným prostorem, prochází také prostorem koupelny v její přechodné části. Tím se vytváří okružní charakter bytu.

Staroměstský nádech je cítit z návrhu koupelny, kde se mísí moderní design s nadčasovým bílým obkladem a bateriemi ve vintage stylu v mosazné barvě. Ve stejné barvě byly zvoleny i drobné prvky na nábytkových sestavách, jako jsou mosazné úchytky, kliky na dveřích či dominantní lampa v obýváku.

K vytvoření správné atmosféry architekt využil kusy nábytku, charakteristické pro období stavby bytu, které byly repasovány a opět použity, jako jsou konferenční stolek a jídelní židle. Mezi atypické autorské prvky patří němý sluha v ložnici a ve vstupní hale.

I přes otevřené prostory lze jednotlivé části opticky předělit posuvným závěsem a tak vytvořit soukromí jak mezi obývacím pokojem a kuchyní, tak v ložnici za prosklenými dvoukřídlými dveřmi.