Stodola mezi poli a loukami na víkend i penzi

Měli neuvěřitelné štěstí! V daném místě se na okraji vesnice naskytla koupě atraktivního pozemku. Neváhali ani chvíli a místo ve vesničce ze 13. století s kouzelnou návsí a kapličkou koupili. Dospělé dcery už opustily třígenerační rodný dům v centru Přerova. Jedna se dokonce usadila v nedaleké vesnici.

Vše dávalo smysl, byla to láska na první pohled. Oba jsou lékaři, celý den tráví čas uzavření ve společnosti lidí. Toužili po přírodě, po místě, kde by byl klid, které by bylo balzámem na duši a kde by se mohli scházet s rodinou a přáteli.

Dva roky pečovali o pozemek s polem a loukou a přemýšleli nad vzhledem domu. Věděli, že by mělo jít o dva domy vesnického charakteru, které by dokonale zapadly do místního prostředí, s přímým vstupem do přírody, na trávu a bez schodů.

Po několika návrzích dospěli s architektem Janem Horkým k domu, který vystihl jejich představy. Majitelka už také delší dobu sledovala práci architekta Martina Franka, kterého požádala o realizaci interiéru. Zaujala ji barevnost i nápady řešení a užití předmětů ze starého dřeva. Ponechala mu otevřenou ruku, přála si začlenit jen obrazy a umístit oblíbenou sochu.

Nechtěla letní dům zahltit předměty z jejich městského domu. Nový dům je téměř hotový, čeká jen na dokončení šatny, knihovny, v podkroví na skříňku...

„Poslední léta mi nezbýval čas na čtení beletrie, tady jsem se k ní vrátila a mám z toho obrovskou radost. Posadím se do křesla na terasu nebo na své místo u stolu s výhledem ven a v klidu si čtu. V noci miluji pozorovat černé nebe plné hvězd, takové si pamatuji z mládí. Manžel se stará o dům, užívá si to a je tu šťastný,“ říká paní domu a chválí práci architekta Franka.

„Jsem velmi spokojená, je to neuvěřitelně kreativní a tvůrčí člověk.“

Architekt se práce ujal ve fázi, kdy byly jasné dispozice domu, materiály i jeho určení. Nyní dům víkendový, později k trvalému bydlení.

To také ovlivnilo jeho práci na interiéru, stejně jako jeho umístění na louce, v otevřené krajině na kopci. Vnesl sem barevnost vyšisované trávy a obilí, které dům objímaly, a vtiskl interiéru uklidňující, odpočinkovou wellness tvář.

Stylově spíš moderní stodola nemohla být vybavena tradičním rustikálním nábytkem. Volala po odlehčených prvcích a ležérnosti. Vyváženou kombinaci tu vytvářejí detaily z černého kovu a přírodních dřevin. Protože je dům určený také ke společnému trávení času s dětmi a vnoučaty, bylo třeba vytvořit pohodlí pro všechny generace.

Na galerii najdou vnoučata volnou plochu na hraní za každého počasí a v pokoji pro hosty se na obrovské posteli vyspí více osob současně. Nebylo jednoduché vypořádat se s vhodným schodištěm, které je velmi prudké, proto vzniklo krátké kovové, tzv. schodiště mlynářské.

„Vycházel jsem z ducha venkovského prostředí, které jsem se ale snažil moderně zpracovat. Tvarosloví obou budov domu je také tradiční, ovšem moderně pojaté,“ říká architekt, který svým klientům nabízí celistvý koncept dotažený do posledního detailu včetně stylingu.

Jde svou vlastní cestou a přináší vize odrážející mnoho vlivů z všedního života, který vám ve výsledku namíchá chutný koktejl stylového domova, jenž bude nadčasový, funkční, příjemně ležérní, uvolněný a pohodlný.

Lenka Saulichová, www.bydlenimagazin.cz

Může se vám hodit na Seznamu: