Sci-fi, nebo budoucnost bydlení? Architekt vymyslel průhlednou střechu, kterou zvenku nerozeznáte od ostatních

„Je to kouzlo,“ říká s úsměvem autor návrhu architekt Přemysl Kokeš. Jak to myslí?

Jeho systém umožňuje majitelům podkroví vidět skrze průhlednou střešní krytinu ven, ale zároveň nebýt zvědavými sousedy viděn. Navenek je totiž střecha téměř nerozeznatelná od těch běžných.

„Náš systém Nebesys umožňuje, aby střecha z exteriéru fungovala, řekněme, památkově neutrálně. To znamená, že zvenku není vidět vůbec žádná moderní konstrukce. Ale v interiéru je kompletně transparentní, nebo, jak já říkám, průsvitná,“ popisuje architekt.

„Jde v podstatě o dosažení odvěké lidské touhy vytvářet transparentní konstrukce. Odkazuju se na sci-fi, na Harryho Pottera a transparentní kopuli, kterou měl v jídelně v Bradavicích, i na Friedricha Nietzeho, který říkal, že architektura budoucnosti bude transparentní,“ svěřuje se se zdrojem své inspirace.

„Snažil jsem se opravit historický dům a klient přišel s tím, že chce využít podkroví. Abych vyšel vstříc jemu, ale i památkové péči, tak jsem hledal řešení,“ vzpomíná architekt na to, co stálo na samém počátku jeho nápadu a práce.

Zatímco všichni pátrali po způsobu, jak vytvořit průhlednou střešní tašku, on na to šel jinak. „Moje řešení je v tom, že vytvářím skleněnou plochu, kterou stíním inovativní taškou, a to stínění je právě jeden z důležitých aspektů systému,“ říká.

„Krov používáme původní, standardní, na tom se nic nemění. Po sundání běžné střešní krytiny na střechu položíme skleněnou fasádu, podobnou, jakou známe z mrakodrapů nebo z oken běžných rodinných domů. Nad sklo zavěsíme na latě tašky. Jejich odchylka je v tom, že jsou jemně perforované, je v nich spousta dírek vedle sebe,“ objasňuje, jak konstrukce vypadá.

„Optika funguje naprosto neúprosně. Když se na tuto střechu díváme zvenku a je dost světla, tak se nám světlo odráží do očí a my vidíme kompaktní barevnou plochu. Pokud jsme v interiéru a venku je víc světla než vevnitř, tak světlo jednoznačně proniká skrz dírky dovnitř a my ho máme nejenom dostatek, ale dokonce je za dobrého počasí krásně vidět ven a máme kontakt s celým horizontem.“

Perforované tašky také pomáhají zajistit, aby nebylo vevnitř vedro jako ve skleníku. Do latí na střeše se může navíc zachycovat dešťová voda a dá se využít třeba na ochlazení skla.

„Takže je střecha schopná se chovat jako strom – stíní jako listy stromu a chladí úplně stejným fyzikálním efektem odparu jako les,“ popisuje Kokeš další benefit svého nápadu.

„To kouzlo ovšem něco stojí, to je jasné,“ zmiňuje finanční stránku věci. „Je to zhruba 2,5krát dražší, než když použijete běžnou střechu.“ Kompenzací může být ale fakt, že je systém téměř bezúdržbový. „První realizace v Litomyšli je jedenáct let stará a za tu dobu majitelé na konstrukci v podstatě nesáhli a jsou naprosto spokojení,“ tvrdí.

Zájem o průsvitné střechy je podle něj i v zahraničí. „Jsou to spíš jižní evropské země, Řecko, Itálie, Španělsko. Byli jsme ale i v Japonsku, tam jsme vůbec nečekali, že bychom mohli zabrousit. A máme zajímavou odezvu i z Kalifornie,“ uzavírá architekt.