Dřevostavba ve svahu připomíná Noemovu archu

Postavit dům jako koráb však nebylo prvotním záměrem majitelů. Dřevostavba vznikala postupně, v několika fázích. Jednou z velkých výhod dřevostaveb je konstrukční rychlost, která v průměru nepřesáhne půl roku. Problém však nastal v tom, že původní projekt nebyl zamýšlen pro dřevostavbu.

Architekt Václav Zahradníček, který se ujal projektu, tehdy odmítl použít původní návrh a přišel s novou studií stavby. Základní koncept tohoto nadstandardního domu vychází zejména ze silného kontextu místa. Dům se na jihozápadní straně otvírá do kouzelného údolí rozsáhlou terasou, která zároveň účelně stíní spodní prostory.

"Stavební firma vychází z amerického fošinkového systému 2 by 4 a kombinuje jej s českou tesařskou tradicí. K prolnutí americké lehkosti s evropskou fortelností dospěly nezávisle i stavební firmy v Německu, Holandsku či Belgii, kde jsou dřevostavby velmi žádané," vysvětluje autor projektu Václav Zahradníček.

Dřevostavba, suverénně vystupující z ostrého svahu, má svá záda „krytá" masivní kamennou opěrnou stěnou. Spodní obytný prostor je rozdělen na tři výškové úrovně, které kopírují svažující se terén a zároveň vytvářejí tři rozdílně působící prostory. Směrem do svahu se prostor zmenšuje, a tím i zintimňuje. Přestože se během dlouhého přípravného procesu uvažovalo v případě materiálu i o cedru, zvítězil nakonec sibiřský modřín.

"Pro naše stavby používáme moderní high-tech technologii difuzně otevřené skladby, která řazením jednotlivých vrstev od interiéru k exteriéru zajišťuje možnost difuze vodních par. Zejména obvodový plášť domu je navržen tak, aby umožnil volný prostup plynů a vodních par mechanismem molekulárního přenosu směrem do exteriéru," popisuje architekt Zahradníček.

"Pro dřevěnou kostru volíme velice kvalitní řezivo KVH - konstrukční masivní dřevo z jehličnanů. Je to produkt se sledovanou kvalitou a jasně definovanými vlastnostmi od sjednoceného německého spolku pil /VDS/ a svazu německých mistrů tesařů," přidává otec projektu.

Tak se začal rodit neotřelý dům, jehož vznik provázelo nelehké hledání konečného tvaru a podob interiéru. I přes kompletní transformaci původního stavebního plánu zůstaly pro obyvatele domu důležité tytéž rysy - základní logika jeho užívání a s tím související propojení spodního patra do jednoho celku. Některé prvky se však v průběhu stavby měnily. Původně zcela otevřený prostor horního podlaží určený k relaxaci, meditaci a práci se rozdělil na tři místnosti: ložnici, dětský pokoj a „sportovní" pracovnu. Každý z nich je francouzskými okny spojen s horní terasou a výhledem otevřen do údolí.

I přízemní podlaží zaznamenalo oproti dřívějším plánům změny, které s sebou přinesl život: s příchodem dítěte se jídelna přestěhovala do místa původního obývacího pokoje a z jídelny se stal kout pro hraní se snadným přístupem na dolní terasu. Dětský kout dostal nejvíce prostoru ve spodní části, kuchyň s varným pultem tvoří pevný střed a jídelna, oddělená od kuchyně skleněnou posuvnou stěnou, je nejhlouběji zapuštěna do svahu.

Zdá se, že tvůrčí přístup k prostoru i životu je pro majitele typický. S trochou nadsázky lze říci, že dřevo s jeho konstrukční variabilitou si našlo ideální uživatele. „Dům je spotřební věc, nesmí nás omezovat, mění se podle toho, jak člověk žije," říká majitel domu a dodává: „Věci se prostě dějí tak, jak přicházejí. Spoustu stavebních otázek jsme neřešili, ale momenty, kdy docházelo ke konfrontacím představ nás všech, dopadly dobře. Dnes je to tak, že se každé ráno probudím a jsem rád za to, co se stalo."

Jak architekt, tak investor dospěli k dřevostavbám jakoby mimoděk, nebyla to prvotní volba srdce. V jejich rozhodnutí sehrály roli kvalita a konstrukční rychlost dřevostaveb. Architekt Zahradníček si dřevo jako stavební materiál zamiloval: „Dřevostavba je životní styl, filozofie. Jedná se o živý organismus, který svými vlastnostmi připomíná pomíjivost lidskou. Má však tu výhodu, že stárne inteligentně. Dřevostavba je jako člověk - má dřevěnou kostru, izolační výplň a oblek fasády. Pokud oblek ztratí svoji aktuálnost, je možné jej třeba po 15 letech vyměnit, aby odpovídal změně charakteru doby či uživatele. Jsem bytostně přesvědčen, že dřevo je nejvhodnější materiál pro menší a střední architekturu."

Dřevostavba je z principu nízkonákladový dům, takže nepředpokládá drahý systém vytápění. Elektrický kotel s rozvody podlahového teplovodního vytápění v obou podlažích zajišťuje teplo celého domu. Protože v zimě déle trvá, než se prostor centrálně vytopí, doplňují podlahové topení v přízemí krbová kamna a v patře potom invertorové klimatizační jednotky napojené na tepelné čerpadlo. Ty v létě prostor ochlazují a v zimě jej mohou rychle prohřát.

Podlahové vytápění lze kromě pokojových termostatů korigovat i mechanicky pomocí ručně ovladatelných ventilů z technické místnůstky umístěné v zázemí kuchyně. Dala by se nazvat nenápadným srdcem domu. Ukrývá kromě některých domácích spotřebičů i server, centrálu vlastní počítačové sítě rozvedené do všech pokojů. Samozřejmostí je pak internetové připojení v každé místnosti.

"Používáme paropropustné materiály, které zamezují pronikání vody, vzdušných nečistot či hmyzu do interiéru, ale zároveň umožňují prostup plynů a vzdušné páry směrem do exteriéru. Tím se zlepšuje kvalita vnitřního prostředí v budově," vysvětluje architekt Zahradníček. "Naše konstrukce je navržena tak, že faktor difuzního odporu v konstrukci směrem do exteriéru klesá, i proto velice rádi používáme odvětrávané dřevěné fasády," dodává.

FOTO: Lina Németh, www.mujdum.cz

Dřevostavba samotná neskýtá mnoho prostoru pro návštěvy. Proto v současné době uvažují majitelé o další stavbě v zahradě nad umělým jezírkem, které přirozeně nahradilo funkci klasického bazénu. Čerstvě upravená zeleň respektuje původní dřeviny a ponechává jejich linii přirozeně protínat zahradu nad domem. Propojuje tak prostor zahrady s dosud divokým okolím, a tím opticky zvětšuje již dostatečně rozsáhlý pozemek. V noci jej slabě osvětlují „bludičky" světýlek na solární baterie rozeseté podél cesty a plovoucí po obvodu jezírka, aby příliš nenarušovaly poklidný ráz spoře osvětlené noční vesnice.

Daniela Rígrová, www.mujdum.cz