Architekti se s přístavbou cihlového domu netají. Přidali mu světlý, hranatý box

Podlouhlý cihlový dům nazvaný Burrawong House se od 70. let, kdy jej postavili, příliš nezměnil. Nebylo divu, že se majitelé rozhodli nechat jej rekonstruovat, modernizovat a také rozšířit.

Jak architekti zpětně hodnotí, velmi moudrým a prozíravým krokem jejich klientů bylo, že se na odborníky obrátili hned na samém počátku přípravy všech změn. Architekti tak mohli doporučit a do projektu zakomponovat vše potřebné a praktické, co by se později jen s obtížemi měnilo.

Nejmarkantnější změnou, byť rozhodně ne jedinou, je přidání nového boxu ve světlé barvě, který se svým tvarem i vzhledem nemůže od původní stavby snad lišit více. Jediným rozumným místem, kam s ním, se ukázala být fasáda směřující do ulice. Nový objem tak navazuje na přirozený směr budovy.

Cílem však nebylo pokusit se imitovat původní styl domu, ale zcela jasně přiznat, kde končí původní architektura a kde začíná nová. Ta navíc velmi dobře odpovídá stylu interiéru, který rovněž prošel změnami a na některých místech jako by vyplouval nad povrch původní cihlové skořepiny. Je to obzvláště dobře vidět na střeše, kdy přibyl nový útvar s okny. Ta pomáhají lépe prosvětlit vnitřní prostory domu.

Ač se mohou změny v domě jevit jako markantní, architekti jich dosáhli ve skutečnosti poměrně jemnými a pečlivě promyšlenými posuny, proměnami a dalšími zásahy. Rozšířené je tak například i přízemí o novou spodní část, v níž vzniklo hudební studio.

Vlastní interiér pak nesmírně prokoukl a po někdejší sedmdesátkové „uzavřenosti” není již ani památky. Naopak všude je spousta světla a volného prostoru.

Proměnou prošel i pozemek, na němž dům stojí. Architekti přizvali odborníky na zahradní architekturu a ti vybrali pro majitele nejen příjemnou zelenou vegetaci, jež pomáhá se stíněním domu, ale především vymysleli i příjemný, částečně chráněný bazén. Jinými slovy - i všechny tyto změny přicházely s tím, že jde o dům v rizikové oblasti s hrozícími požáry.