Hlavní obsah

Test Mitsubishi Outlander 2,0: Schopný rodinný dostavník, ale ne bez chyby

Novinky, Marek Bednář

Za volant Outlanderu jsem se podíval podruhé během poměrně krátké doby. Posledně to byl plug-in hybrid, který poháněl zadní kola jen elektřinou, tentokrát mám pod zadnicí poctivou mechanickou čtyřkolku. Funguje stejně dobře? A co víc, dokáže obstát v konkurenci např. Škody Kodiaq?

Foto: Marek Bednář, Novinky

Mitsubishi Outlander 2,0 MIVEC CVT 4WD

Článek

Outlander není novinkou, od jeho posledního většího faceliftu to jsou už čtyři roky, jenže nedávno testovaná elektrifikovaná verze ve mně probudila zájem o tohle auto.

Vzhled dlouze popisovat netřeba, zmíním ale pro mě trochu nepochopitelná zadní světla - plýtvají místem na obrysovky a mlhovka byla vystěhována do rohu nárazníku. Tam přitom v noci chybí druhé couvací světlo; při otáčení ve tmě mimo asfalt jsem si musel zapínat zadní mlhovku, abych lépe viděl, kam couvám.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Proč si proboha auto, u kterého se předpokládá jízda mimo asfalt, neumí pořádně posvítit při couvání?

Nasedám dovnitř, připojuji telefon k portu USB, abych se dostal k navigaci prostřednictvím Androidu Auto; vůz samotný navigaci nemá. Chci taky nabít fotoaparát, ale ouha - pro první a druhou řadu sedadel je tu jen po jednom USB. Při delší cestě plně obsazeným autem by dva porty byly málo.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Až na tlačící středovou konzoli se tu sedí fajn. Ale jeden port USB pro dvě sedačky je dnes málo.

Když už jsme u toho obsazení - „můj” Outlander má druhou řadu sedadel posuvnou a s naklápěcími opěradly a je celkem sedmimístný. Nikoliv nečekaně, třetí řada sedadel vážně není pro dospělé a pro nastupování a vystupování potřebujete notnou dávku obratnosti.

V tom jsou si Outlander s Kodiaqem rovni. A velmi podobné to je i s prostorem pro zavazadla - Outlander nabídne v pětimístné konfiguraci 667 litrů, Kodiaq 720.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Pojedete-li nanejvýš v pěti, místa na zavazadla je dost.

Vraťme se ale zpátky za volant. Správnou polohu sedačky nacházím snadno díky tomu, že jde naklápět i sedák, ale nemůžu si přitáhnout volant dostatečně blízko a kus tvrdého plastu na středové konzoli mě pořád tlačí do pravé nohy. Vidím ale kapotu, což mám rád, a v zrcátkách si všímám téměř svislých boků vozu. S tím, jak vysoko sedím, si tu připadám skoro jako v offroadu.

Na chování plynu je třeba si zvyknout

Příjemně cvakající kulisou voliče převodovky řadím D a veskrze hladce se rozjíždím. Záhy si všímám poměrně zajímavé charakteristiky plynového pedálu. Je velmi citlivý - pod kapotou je atmosférický dvoulitr - ale protože musím čekat na převodovku, po sešlápnutí se chvilinku neděje nic.

Běda ale, když na plyn zatlačím víc. Zmenšení prodlevy se nedočkávám a po ní auto poměrně prudce vyrazí kupředu. Na chování pedálu je třeba si zvyknout; bohužel tato charakteristika zcela nezmizí ani za jízdy.

Foto: Marek Bednář, Novinky

S voličem převodovky se i přes lomenou kulisu pracuje příjemně. Tlačítko 4WD přepíná režimy chování čtyřkolky.

První kilometry vedou městem, a tak zkouším adaptivní tempomat. Kuriózní je i on - dokáže auto zastavit v koloně, ale pak vyžaduje, abyste sešlápli brzdový pedál, čímž ho vypnete. Pokud nezareagujete, tempomat se vypne sám a auto se pomalu rozjede, i když před sebou vidí jiný vůz.

Zapnout ho můžete od 40 km/h, ale když chcete jeho funkci obnovit a máte před sebou auto, lze tak učinit už od 10 km/h. Nic z toho ale není chyba, spíš jen nezvyk na mé straně.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Přední světla jsou, kromě blinkrů, kompletně LEDková.

Když po autě na okreskách chci nějakou pořádnou dynamiku, musím pedál plynu razantně přišlápnout - to abych vybudil k činnosti převodovku. Je to sice CVT, tedy převodovka s plynule měnitelným převodovým poměrem, ale konstantní jekot motoru při zrychlování nečekejte.

Lehký terén (nejen) levou zadní

Převodovka svým chováním kombinuje dojem z CVT a z klasické automatické převodovky, takže je jízda docela příjemná. Má i virtuální převodové stupně, takže když chci brzdit motorem, pádly pod volantem cvaknu jedničku nebo dvojku a na brzdy nemusím sáhnout.

Dovedl bych si ale představit výrazně pomalejší jedničku, která by tak dokázala nahradit chybějící systém pro sjíždění prudkých kopců. Outlander jsem totiž samozřejmě vzal i mimo asfalt. Jeho světlá výška 190 mm není ve světě offroadů kdovíjaká, ale když má 4x4 se třemi různými režimy, musí něco umět.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Podvozek není tak vysoký, jak bych si přál. Ale přesto jsem mimo asfalt nikde břichem neškrtl.

Oněmi režimy jsou Eco, Auto a Lock, ale kdyby tu žádné ovládání nebylo a čtyřkolka byla pořád v režimu Auto, bylo by všechno v pořádku. Lock totiž není skutečná uzávěrka mezinápravového diferenciálu, jen posílá na zadní kola víc síly dřív; alespoň tak mi to bylo vysvětleno.

Ve skutečnosti opravdu stačí nechat vůz v režimu Auto. Postavil jsem před něj slušně prudký kopec na… zdráhám se to nazvat cestou, byly to spíš jen vyježděné koleje, plné kamení a hlíny, jemně přidal plyn - a on bez zaváhání pomalu vyšplhal nahoru, přesně jak od teréňáku čekám. A ani jsem neškrtl podvozkem, i když jsem to v těch místech trošku čekal.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Není to sporťák, ale okresky zvládá s grácií.

S podobnou grácií zvládá okresky, byť samozřejmě ho do zatáček nepokládám jako sporťák a s ohledem na ne zrovna silný motor a vysokou stavbu karoserie od něho nečekám kdovíjaké asfaltové výkony. Svou roli velkokapacitního dostavníku ale plní obstojně.

Na dálnicích jakbysmet, jen se k tomu bohužel někde okolo 130 km/h přidává značný aerodynamický hluk od zrcátek a taky poměrně vysoká spotřeba. Outlander každý den nuluje počitadlo průměrné spotřeby, ale běžně jsem vídal něco mezi 9,5 a 11 litry; to vyšší číslo zejména, když byl na trase delší dálniční úsek.

Foto: Marek Bednář, Novinky

9,2 litru je jedno z nejnižších čísel, které jsem na počitadle průměrné spotřeby viděl. Kvituji jasné zobrazení rozsvícených světel a budíky jsou příjemně přehledné.

To je docela hodně; ne v absolutním měřítku, ale na to, že motor není závratně výkonný. Mitsubishi nabízí tovární přestavbu na LPG, která s takovýmito čísly jistě stojí za zvážení.

Za spoustu peněz ne dost muziky

Outlander má své výhody, to nepochybně. Zmíněné téměř svislé boky auta značně usnadňují manévrování v parkovištích nákupních center a kamery kolem auta, které nabízejí 360° rozhled okolo, se zapínají geniálně jednoduše tlačítkem na volantu - tady by se konkurence mohla učit.

Foto: Marek Bednář, Novinky

Je fajn, ale za 750 tisíc mnohem spíš než za 925.

Jenže ty kamery dostanete jen v nejvyšším výbavovém stupni Instyle+, který začíná těsně pod 900 tisíci korunami. Bez dostatku portů USB, bez vyhřívání sedaček v druhé řadě, anebo i bez takové relativně běžné věci, jakou je elektricky nastavitelná sedačka spolujezdce.

Pravda, když dovybavíte Kodiaq na podobnou úroveň, je o zhruba 200 tisíc dražší. Přesto by mi Outlander dával mnohem více smyslu ve výbavě Intense+ za 749 tisíc korun; adaptivní tempomat a kamery pro 360° rozhled bych oželel a absence některých detailů by už nebyla tak do očí bijící. Outlander je totiž schopné auto, ale mám obavu, že 925 tisíc korun je vážně trochu moc.

Mitsubishi Outlander 2,0 MIVEC 4WD CVT Instyle+
Motor:1 998 ccm, řadový zážehový čtyřválec
Max. výkon:110 kW (150 k) při 6 000 ot./min
Max. točivý moment:195 N.m při 4 200 ot./min
Převodovka:bezestupňová
0-100 km/h:13,3 s
Nejvyšší rychlost:180 km/h
Průměrná spotřeba:7,5 l/100 km
Provozní hmotnost:1 615 kg
Délka x šířka x výška:4 695 x 1 810 x 1 710 mm
Základní objem zavazadelníku:667 l
Poháněná náprava:4x4 se třemi režimy přerozdělování točivého momentu
Cena základní verze:554 900 Kč (Outlander 2,0 MIVEC 2WD 5MT Intense)
Základní cena testované verze:889 850 Kč
Cena testovaného vozu:924 850 Kč

Co je to „CVT“?

CVT - Continuously Variable Transmission - je nejdokonalejší převodovkou. Nemá totiž předem dané rychlosti, nýbrž může převodový poměr plynule měnit. Odtud „continuously variable”, tedy „plynule proměnný”.

Dokáže motor při jízdě držet v nejlepším pásmu otáček, ať už pro vysoký výkon, nebo nízkou spotřebu, a nemá prodlevy při řazení, protože nemá převodové stupně. Proto bývá zvána i „bezestupňová”.

Reklama

Výběr článků

Načítám