Mercedes-Benz 190 slaví 40 let, položil základ třídě C

Kompaktní automobil Mercedes-Benz 190, který byl německé veřejnosti představen 8. prosince 1982, byl pro značku s trojcípou hvězdou na kapotě přelomovým modelem. V té době nejmenší poválečný mercedes dostal přezdívku „baby Benz“ a jeho hranatý, nadčasový design definoval vzhled modelů stuttgartské automobilky pro následující desetiletí. Za jedenáct let produkce sjelo z výrobních linek přes 1,8 milionu kusů řady 190.

Vývoj modelu, který je dílem italského designera Bruna Sacca, začal v roce 1974. Německá automobilka tehdy chtěla i v reakci na ropnou krizi nabídnout svým zákazníkům dostupnější alternativu k velkým a luxusním sedanům s vysokou spotřebou paliva.

Model 190, interně označený kódem W201, měl podobu čtyřdveřového sedanu o délce 4,4 metru s pohonem zadních kol a tehdy revolučním pětiprvkovým zavěšením zadních kol.

„Stodevadesátka“ se na evropských trzích nabízela se zážehovými motory o objemu 1,8 až 2,6 litru a diesely o objemu 2,0 až 2,5 litru. Podle písmene D za číslem 190 se dalo poznat, zdali je pod kapotou vznětový motor, podle písmene E zase, že je to zážehový motor se vstřikováním paliva – německy „Einspritzung“.

Zájemcům o rychlé svezení byla k dispozici sportovní verze označená 2.3-16, která měla motor o objemu 2,3 litru a výkonu 186 koní, laděný u britské společnosti Cosworth. Kromě označení byla poznat decentním bodykitem a spoilerem na zádi. Pořídil si ji i slavný jezdec formule 1 Ayrton Senna.

Později byla sportovní varianta dále vylepšena. Dostala motor o objemu 2,5 litru s výkonem dosahujícím téměř 200 koní a korespondující označení 2.5-16. Na jejím základě později vznikly verze Evolution I a Evolution II s výraznějším bodykitem a obřím zadním křídlem, kdy ta druhá dává 235 koní.

Dnes jsou tyto vozy sběratelsky velmi ceněné, zejména Evolution II, protože ve velmi krátkém produkčním okně v letech 1990–1991 se vyrobilo jen 502 kusů. Všechny jsou v modročerné metalíze, až na poslední dva kusy, které jsou stříbrné.

Kuriozitou se stala severokorejská napodobenina modelu 190, která se zřejmě pod názvem Kaengsaeng 88 vyráběla v této komunistické zemi od konce 80. let a vznikla jen v několika málo kusech.

„Stodevadesátka“ si vysloužila pověst kvalitního a bytelně postaveného auta s propracovanou technikou. Její nástupkyní se v květnu 1993 stala třída C, která dostala označení W202. Ve své páté generaci se vyrábí dodnes.