Hlavní obsah

Nejbolestněji by odchod Řecka pocítila sama Evropská unie

Odchod Řecka z eurozóny je stále pravděpodobnější, protože se v zemi nedaří sestavit vládu, která by byla ochotna akceptovat podmínky půjček EU a MMF. Podle listu Wall Street Journal by ale odchod od eura život v Řecku nezastavil, ba právě naopak. Nejbolestněji by ho pocítila EU.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Pro Řeky by opuštění společné evropské měny nemuselo být tak špatné, jak líčí zbytek eurozóny. Pravděpodobně by přechod k drachmě podnítil větší zájem o dluhy země, což by pro zadlužené Řecko mohlo zlevnit další půjčky, uvádí list. To je pravý opak toho, před čím varovala EU. Podle jejích vůdců by finanční komunita zemi ignorovala a Řecko by si nebylo schopné volně půjčovat na kapitálových trzích.

Podle analýzy vývoje by to ale nemuselo být tak špatné, jak se líčí a určitě ne horší než dosud. V desetiletých státních dluhopisech Řecko odepsalo skoro 75 procent reálné hodnoty investic a řecký dluh nyní představuje asi 160 procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se v letošním roce očekává průměrně v blízkosti 20 procent. Podle posledních dohod o pomoci musí země najít 11,5 miliardy eur škrtů, což čísla ohledně nezaměstnanosti a HDP jen zhorší.

Odchod od společné měny by mohl zemi pomoci

Jakýkoli "odchodový" scénář je ale lepší než to, co na zemi čeká, pokud v eurozóně zůstane. Obrovsky devalvovaná měna znovu oživí růst a prolomí neustálé finanční uskromňování, které zemi vtahuje do ekonomického víru.

Pokud by se Řecko rozhodlo zříct eura, pak by se naskytla otázka, zda se vydá cestou Argentiny v roce 2002 a Ruska v roce 1998, anebo cestou Islandu z roku 2008. Všechny tyto země zažily rychlý růst po devalvaci, ačkoli rozsah, v jakém se jejich měny propadly, a ztráty jejich věřitelů, se různily.

Při nejhorším scénáři bude řecký příběh připomínat ten argentinský a ruský: hodnota drachmy se propadne o zhruba 75 procent během šesti měsíců.

Scénáře vývoje po opuštění eura

V méně dramatickém a pravděpodobnějším scénáři by Řecko napodobilo příklad Islandu, který tak jako Řecko zažil výbuch dluhů soukromého a bankovního sektoru, které převýšily jeho ekonomiku a vyžádaly si devalvaci s cílem oživit růst potřebný k usnadnění splácení dluhů.

Kdyby měla drachma devalvovat v obdobném rozsahu, v jakém islandská koruna klesla vůči dolaru během roku 2008, pak by nová řecká drachma ztratila asi 57 procent během prvních devíti měsíců.

Pro Island byl konečný výsledek pozitivní. Čtyři roky po devalvaci islandské koruny očekává Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), že ekonomika země vzroste nad průměrnou úroveň eurozóny i rozvinutého světa.

To je v ostrém kontrastu proti tomu, v čem se Řecko nachází nyní ve 12 ze 14 za sebou jdoucích posledních kvartálů je v recesi. A pravdou je, že i po neschopnosti dodržet ekonomické a finanční závazky existuje další život. Argentina, Rusko a především Island to dokázaly. Jediná strana, která se snaží přesvědčit, že to tak není, je Evropská unie. Coby největší věřitel by ztratila nejvíc ona, ne Řekové. Ti by mohli těžit z boomu cestovního ruchu, který by ožil kvůli devalvaci, Řecko by bylo pro turisty levnější.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám