Článek
Šíita Málikí prohlásil, že Hášimí musí být souzen: "Vyzýváme vládu kurdské oblasti, aby plnila své povinnosti a vydala Hášimího justici. Nebudeme trpět žádné vměšování do záležitostí iráckého soudnictví."
Podle obvinění žádal Hášimí v době bojů mezi sunnity a šíity v letech 2006 a 2007 od svých strážců, aby vraždili vládní činitele. Údajně jim za to platil.
Hášimí obvinění odmítá
Hášimí, který je nyní v Irbílu, ale obvinění označuje za naprostý výmysl a snahu šíitské vlády zbavit se sunnitů v nejvyšších politických funkcích. „Přísahám při Bohu, že jsem se nikdy nedopustil hříchu, když došlo na iráckou krev,“ prohlásil.
Požádal Ligu arabských států (LAS), aby vyslala do Iráku pozorovatele, kteří by byli přítomni jeho výslechu. Hášimího žádost o vyslání pozorovatelů LAS premiér odmítl: "Jde o kriminální záležitost, v níž není místo pro Ligu ani žádného jiného světového činitele."
Viceprezident Hášimí je ochoten se hájit i před soudem, ale pouze v Kurdistánu.
Koaliční sunnitský blok Al-Irákíja vedený Ajádem Alávím na protest proti zatykači bojkotuje jednání parlamentu i vlády. Málikí již pohrozil, že vzpurné ministry vymění.
Zatykač na Hášimího byl vydán den po stažení amerických vojáků z Iráku. Okamžitě vyvolal extrémně hlubokou krizi.
Americká výzva
Americký viceprezident Joe Biden vyzval premiéra a vůdce dalších bloků, aby se sešli a navzdory rozdílům spolupracovali.
Málikí po jednání vlády nabídl všem politickým stranám setkání s cílem uklidnit prohlubující se politickou krizi. Al-Irákíja v následném prohlášení účast na jednání odmítla s tím, že příčinou problémů je samotný premiér a že se tedy nemůže podílet na nějakém řešení situace.
Situace je o to komplikovanější, že v Kurdistánu sílí separatistické tendence. Provincie dokonce uzavřela separátní smlouvu s ropným gigantem Exxon o dodávkách ropy, neboť nesouhlasí s centrálním rozdělením příjmů z černého zlata. Exxon s místní vládou smlouvu uzavřel i přesto, že Washington doporučil firmám, aby uzavíraly kontrakty s bagdádskou vládou. [celá zpráva]
Ve chvíli, kdy se šíité snaží strhnout moc v Iráku na svou stranu, by mohli iráčtí sunnité autonomii podpořit, uvádí BBC. Autonomní sunnitský Kurdistán by mohl vést k posílení sunnitů v oblasti, zejména pokud v Sýrii padne Bašár Asad. Pak by se šíitská část Iráku začala sbližovat s Teheránem.
Samostatnosti Kurdistánu se také bojí Turecko, protože se nachází na části historického Kurdistánu a část Kurdů v Turecku vede osvobozenecký boj.