Hlavní obsah

Pákistán odřezává NATO od zásobování, chce uzavřít i vzdušný prostor

Novinky,
Islámábád

Pákistán neumožní zásobování vojáků sil NATO v Afghánistánu přes své území ještě po několik týdnů. Pohrozil tím pákistánský premiér Jusúf Raza Gilání v rozhovoru pro BBC. Nevyloučil ani, že pákistánský vzdušný prostor uzavře pro americká letadla.

Foto: Naseer Ahmed , Reuters

Vyhořelá cisternová auta v Pákistánu v Kvétě po útoku na snímku z 10. prosince

Článek

Důvodem je přeshraniční útok vojsk NATO v Afghánistánu, který si v 26. listopadu vyžádal životy 24 pákistánských vojáků. [celá zpráva]

Útok z vrtulníků ještě zhoršil vztahy mezi Pákistánem a USA. Den poté Pákistán uzavřel přechody s Afghánistánem pro konvoje dopravující zásoby a palivo vojákům NATO v Afghánistánu. To je velký problém, protože většina zásob se vozí přes Pákistán. U hranic čekají stovky vozidel, ale nemohou dál.

Zásobovací kolony jsou přitom terčem rostoucího násilí. Jedna z kolon s cisternami už byla zapálena minulý týden. Další útok byl podniknut v neděli, zapáleno bylo pět aut a zabit jeden z řidičů, uvedla DPA.

USA také vyklízejí leteckou základnu Šamsí v Balúčistánu, kterou využívaly bezpilotní letouny útočící na radikály v kmenových oblastech. [celá zpráva]

Foto: Profimedia.cz

Bezpilotní letoun Predator

Pákistánský premiér Gilání nebouchl dveřmi, uvedl, že je nutné vybudovat vzájemnou důvěru mezi Pákistánem a USA. „Je tam propast v důvěře, spolupracujeme, ale pořád si nevěříme,“ řekl Gilání.

Krize ve vztazích s Pákistánem

Vztahy USA s Pákistánem se za poslední více než rok neustále zhoršovaly. Už loni v říjnu byly na dva týdny uzavřeny hranice pro kolony se zásobami poté, co vrtulník NATO zabil dva pákistánské vojáky. V dubnu byly na tři dny uzavřeny hranice s Afghánistánem pro auta zásobující vojáky NATO v Afghánistánu. Důvodem byly pokračující útoky bezpilotních letadel v kmenových oblastech Pákistánu, kde se skrývají islámští radikálové a bojovníci. Islámábád je mlčky toleroval, ale Pákistáncům vadily, protože umíraly i ženy a děti.

Foto: Ahmad Masood , Reuters

Pákistánský premiér Jusúf Ráza Gilání

 Útok na bin Ládina zhoršil vztahy

Další zhoršení vztahů přišlo po 1. květnu, kdy byl podniknut vražedný útok na Usámu bin Ládina. Pákistánu vadilo, že nebyl informován o útoku na svém území. [celá zpráva]

USA musely přestat pro útoky bezpilotních letadel využívat základnu Šamsí. Už na ní mohly útočící predátory jen přistávat v případě, že se nemohly vrátit na základnu, z níž vzlétly. Odejít také museli američtí a britští instruktoři. [celá zpráva]

Na obou stranách se prohloubila nedůvěra, USA Pákistánu odepřely slíbenou vojenskou pomoc ve výši 800 miliónů dolarů. [celá zpráva]

Foto: Reuters

Americký transportní letoun C-17 opouští základnu Šamsí.

Washington se obával, že bude pomoc zpronevěřena, a vadilo mu, že Pákistán nechce podniknout ofenzívu proti radikálům v kmenových oblastech.

Náčelník amerických spojených štábů Mike Mullen pak obvinil Pákistán, že spolupracuje s afghánskou teroristickou skupinou Hakkání, která v Afghánistánu podnikla nejtvrdší útoky. Pákistán to popřel. [celá zpráva]

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Poslední ranou byl přeshraniční útok.

USA tvrdily, že se obrátily na Pákistán a ten jim umožnil pokračovat v pronásledování radikálů přes hranice. Neupozornil je ale, že v oblasti jsou pákistánští vojáci. [celá zpráva]

Pákistán naopak tvrdí, že celá akce byla záměrně připravena Spojenými státy.

V případě, že budou zásobovací cesty uzavřeny, musí se zásobovat vojska přes Rusko a středoasijské republiky, což je nákladnější a dává to Moskvě trumfy do rukou. Dříve touto cestou šla jen nevojenská pomoc.

Reklama

Výběr článků

Načítám