Článek
Platnost Kjótského protokolu vyprší koncem příštího roku a v Durbanu se jedná o jeho možném prodloužení pro léta 2013 až 2017.
K protokolu původně přistupovala v roce 1998 vláda kanadských liberálů premiéra Jeana Chrétiena. Kanada se nicméně závazky snižování produkce skleníkových plynů nikdy příliš nezabývala. Opomíjeli je i konzervativci, kteří vládnou od roku 2006. Dohoda podle nich postihuje ekonomiku.
Přistoupením ke Kjótskému protokolu se přes 140 zemí světa zavazovalo, že v letech 2008 až 2012 sníží emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990. U některých zemí (např. Nový Zéland, Rusko, Ukrajina) stačilo, když zachovají současnou produkci skleníkových plynů. Největší znečišťovatelé planety – USA, Čína a Indie - protokol nepřijaly. I proto se Kanaďané prodloužení protokolu brání a navrhují raději novou dohodu, která by zahrnovala všechny země.
Například USA ale chtějí přijetí nové dohody ještě odložit. Nejvýrazněji se proti novému závazku staví Indie.