Článek
"Myslím si, že je zásadní, že ukážeme světu, že dokážeme plnit sliby," řekl podle agentury Papandreu po jednání ve francouzském letovisku Cannes v předvečer summitu G20. "Není to pouze otázka tohoto programu, je to otázka toho, zda chceme zůstat v eurozóně."
"Referendum můžeme uspořádat 4. prosince," prohlásil také podle agentury AFP s tím, že otázka, která bude v plebiscitu Řekům položena, ještě nebyla určena, v sázce ale "jasně" bude setrvání Řecka v eurozóně.
Referendum bude 4. prosince.
Řecko dostalo ultimátum, dokud se nerozhodne, zda opravdu chce v eurozóně, zůstat, neuvidí žádné další peníze ze záchranného balíku.
Narychlo svolaná schůzka
Jorgos Papandreu dorazil na místo konání narychlo svolané schůzky se svým ministrem financí Evangelem Venizelem. U oválného stolu seděli naproti nim Merkelová a Sarkozy. Přítomni byli také prezident EU Herman van Rompuy, předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso, německý ministr financí Wolfgang Schäuble či předsedkyně Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
Překvapivé rozhodnutí řecké vlády uspořádat referendum, zda má země přijmout evropskou finanční pomoc dohodnutou minulý týden na summitu v Bruselu, vrcholné politiky eurozóny rozlítilo. Na adresu Řecka byla vyřčena řada kritických výroků.
Naposledy se nechal slyšet předseda tzv. euroskupiny, tedy platformy pro jednání ministrů financí zemí eurozóny, Jean-Claude Juncker, který prohlásil: "Před týdnem učinilo 17 z nás společné rozhodnutí. Nebudeme akceptovat, aby někdo z těch rozhodnutí vycouval."
Německo a Francie do Atén vzkázaly, aby se Řekové urychleně rozhodli, co vlastně chtějí, a zda vůbec ještě mají zájem zůstávat v eurozóně. Téměř jisté už je to, že Řecko do výsledku referenda nemůže počítat s osmi miliardami eur, které tvoří šestou část záchranného úvěru, který dohromady činí 110 miliard eur (asi 2,8 biliónu korun).
Pomoc nebo eurozóna
List Financial Times přinesl ve středu informaci, že řecké referendum nemá řešit přijetí či nepřijetí evropské pomoci, nýbrž setrvání Řecka v eurozóně a v EU vůbec. To by dávalo smysl, protože ač většina Řeků nesouhlasí s evropskou pomocí, protože ta je podmíněna přísnými úspornými opatřeními, eurozónu opustit nechtějí. List z toho vyvozoval, že je to způsob, jakým Řeky přesvědčit, že přijetí pomoci je nutné.
Mluvčí vlády nicméně ve středu odpoledne tuto variantu odmítl s tím, že otázka v plebiscitu se bude týkat výhradně pomoci. Panují obavy, že pokud se Řekové vysloví proti přijetí záchranného balíku a s ním spojených podmínek, budou muset z eurozóny pryč tak jako tak.