Hlavní obsah

Kulový blesk ve Sněmovně, John by mohl šéfovat regionálnímu výboru

Právo, ada, nig

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha
Aktualizováno

Stěhování jako ve filmu Kulový blesk by to nyní mohlo vypadat na české politické scéně. V kuloárech se rozšířila informace, podle které véčkaři hledají vhodné uplatnění pro svého předsedu Radka Johna. Vzhledem k tomu, že John se do vlády nevrátí, mohl by stanout v čele sněmovního regionálního výboru.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Předseda VV Radek John s Karolínou Peake

Článek

Ten doposud řídí Stanislav Polčák (TOP 09) a právě Polčák by přešel do čela ústavně-právního výboru, který dosud vede véčkařská místopředsedkyně Karolína Peake.

Po jejím odchodu do vlády na post vicepremiérky a šéfky legislativní rady kabinetu se však toto křeslo uvolní. [celá zpráva]

Foto: Poslanecká sněmovna ČR, Novinky

JUDr. Stanislav Polčák

Obsazování křesel ve Sněmovně však již není přímo záležitostí Nečasovy vlády, byť rozdělení funkcí ve Sněmovně je součástí koaliční smlouvy.

Dá se proto předpokládat, že v rámci "kulového blesku" se může mezi koaličními poslanci ještě strhnout bitka.

Podle ministra spravedlnosti a místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila se o obsazení postu šéfa ústavně-právního výboru nemluvilo. „Domnívám se, že ten výbor asi přísluší konkrétní politické straně a ona bude nominovat případného dalšího svého zástupce,“ řekl Pospíšil Právu.

Radek John je po odchodu z vlády takříkajíc neukotvený. Není členem žádného sněmovního výboru, což pro něj samotného znamená jistou výhodu více volného času, na druhou stranu to může být pro véčkaře chybějící hlas v rozhodování ve výborech.
Nevýhoda Johna coby řadového poslance spočívá i v tom, že při jednáních Sněmovny nemá přednostní právo vystoupit, byť je předsedou strany. Toto právo mají pouze ministři a předsedové poslaneckých frakcí spolu s vedením komory. Jeho zvolením do čela výboru by sice na tom nic nezměnilo, ale poslanci už schválili změnu zákona o jednacím řádu, která má právě předsedům partají bez jiné sněmovní funkce přednostní právo přisoudit. Nyní je v Senátu.
Případné zvolení Johna do čela výboru také znamená funkcí příplatek, takže namísto dosavadních 84 900 korun hrubého měsíčně včetně náhrad může jeho měsíční příjem činit 107 700 korun hrubého. A vládní limuzínu s řidičem, na kterou má nárok ještě tři měsíce po odchodu z vlády, tedy do poloviny srpna, může v případě zájmu vyměnit za sněmovní octavii. Ovšem bez řidiče.

Přeskupování politických pozic však tím nemusí skončit. Vyvstává totiž otázka, kdo se stane šéfem poslaneckého klubu VV, až jeho dosavadní šéfka  Peake nastoupí do vlády. Logicky by to měl být někdo z dosavadních místopředsedů, potíž je ale v tom, že narozdíl od Peake nemají dřívější zkušenosti s politikou. Nabízí se tedy otázka, zda svůj vliv nebude chtít formálně stvrdit poslanec Vít Bárta.

Bárta by byl zřejmá volba, jelikož neformální vliv ve straně má stále velký, ale žádnou oficiální funkci nemá. Proti Bártovu možnému angažmá však mluví skutečnost, že policie požádala Sněmovnu o jeho vydání kvůli podezření z uplácení vlastních poslanců. Za pár měsíců by tak možná musel i tak rezignovat.

VV mají i své politické matadory. Zkušenosti s politikou jako bývalý hejtman má například poslanec Petr Skokan, starosta Litvínova a místopředseda VV Milan Šťovíček a v komunální politice také dlouhou dobu působil Miroslav Petráň.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám