Hlavní obsah

Francie se parlamentu ve Štrasburku nevzdá, pohrozila soudem

Novinky, rei

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Paříž

Francie nepřipustí zrušení plenárních zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, řekl ministr pro evropské záležitosti Laurent Wauquiez. Reagoval na nové volání po jediném sídle parlamentu, které oživilo středeční rozhodnutí europoslanců o omezení každoročního počtu zasedání ve městě o jedno.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Evropský parlament ve Štrasburku

Článek

Francie se bude „zrušení“ Štrasburku bránit soudně, tlumočila ministrovo varování agentura AFP.

„Nechci, aby se Evropa uniformně soustřeďovala jen v Bruselu. Štrasburk je místem, kde Evropský parlament volně dýchá, místem, které je daleko od lobbistů,“ řekl Wauquiez a varoval, že Paříž bude štrasburská zasedání bránit u soudu.

„Uděláme vše pro to, aby Evropský parlament ve Štrasburku zůstal. Když bude potřeba obrátit se na Evropský soudní dvůr, tak se na něj obrátíme,“ doplnil ministr s tím, že francouzská vláda nepřipustí žádný klín vražený do zakládajících listin Evropské unie.

Právě ty stanovují, že Evropský parlament, jenž sídlí v Bruselu, ale také v Lucemburku, musí dvanáctkrát ročně zasedat ve Štrasburku.

U soudu už jednou uspěli

Parlament roky volá po změně a zřízení pouze jednoho sídla. Přesouvání poslanců, úředníků a dokumentů z jednoho města do druhého přináší každoroční mnohamiliónové náklady navíc a zatěžuje i životní prostředí, jehož ochranu EU tak vehementně prosazuje.

Volání po „zrušení“ Štrasburku ve středu nově oživilo rozhodnutí poslanců omezit v příštích dvou letech počet zasedání o jedno tím, že se sloučí dvě z nich v jedno. Podle prosazovatelů to není se závazky v listinách v rozporu. [celá zpráva]

Parlament dříve už jednou rozhodl o snížení počtu zasedání, a to na 11 pro roky 1992 a 1993 a pro následující rok na 10. V roce 1996 se však Francie obrátila na Evropský soudní dvůr, který o rok později prohlásil, že zasedání musí být 12 a pouze ve volebním roce 11.

Komentátoři se shodují, že situaci může vyřešit jen Evropská rada, jež se také na zasedáních ve Štrasburku v roce 1992 dohodla. Potíž je, že nové stanovisko Rady by muselo být jednomyslné a tudíž by ho musel podpořit i šéf francouzské vlády. Prezident Nicolas Sarkozy už před lety řekl, že sice dokáže měnit svoje názory, ale „zrušení“ Štrasburku nepřichází v úvahu.

Reklama

Výběr článků

Načítám